V úterý už stál s berlemi u mantinelu v ostravské ČEZ Aréně a sledoval svoje spoluhráče, kteří podzim zakončili tradičním hokejovým zápasem. Snad všichni hráči za Svěrkošem zašli. Poplácali ho a prohodili s ním několik slov.
"Už je to veselejší," připustil útočník. "Jsem po operaci, takže zase se to někam posunulo. Nejhorší bylo čekání na ten zákrok. Dneska jdu na převaz, a tak doufám, že to bude v pohodě a koleno se bude dobře hojit."
Video: podívejte se na situaci, kdy se Svěrkoš zranilUtkání Ostrava versus Slovácko ve videoreportáži |
Svěrkoše operoval René Boglevský. A po operaci řekl: "Implantovali jsme mu štěp od cizího dárce. Teď nezbývá než doufat, že jej Vencovo koleno bez problémů přijme. Rozhodli jsme se pro tuto variantu, protože jsme nechtěli Vencovi řezat i do druhé nohy. Štěp z jeho pravačky jsme už použili minule."
Zvažoval jste, zda přijmout cizí štěp?
To jsem neřešil. Spíše jsem si vyslechl od lékařů pro a proti. Pro mě je důležité, že vaz, co drží koleno, je celkem pevný, takže doufám, že nebudou žádné komplikace.
Předpokládám, že nevíte, od koho štěp máte.
To nevím. Ani jsem to moc vědět nechtěl a ani to v tom systému dárců orgánů moc zjistit nejde.
Aspoň by to mohl být nějaký dobrý fotbalista, ne?
Jo, to jo.
Kdy vám po zranění bylo nejhůře?
Kruté byly hned ty první okamžiky, už jsem to tušil... Na tom hřišti to bylo smutné, ale teď už je vše lepší.
Jak dlouho jste se psychicky dával dohromady?
Druhý den po zranění jsem byl na magnetické rezonanci. A když se to potvrdilo, tak to pro mě bylo největší zklamání. Byla to pro mě těžká neděle. Pak už jsem se snažil zase myslet dopředu. Byl jsem doma s dětmi, s rodinou, to bylo pro mě nejdůležitější. Kdyby byl člověk sám doma zavřený, tak by ty myšlenky byly jiné. Hlavní je, že mám zdravé děti a super manželku. Moc mi pomáhají.
Prolétlo vám hlavou, jestli má vůbec význam pokračovat ve fotbalové kariéře?
Něco málo ano. Hlavně mě mrzelo, že mě zase čeká ta dlouhá rekonvalescence. To člověka trochu odrazuje od toho, aby pokračoval, ale na druhou stranu je mi 29 let. Ještě to zkusím.
Můžete se nějak poučit z předchozího zranění? Třeba jestli jste nezačal hrát příliš brzo?
Bylo to osm měsíců po operaci, těžko říct. Každý má na to nějaký názor. Spíš teď zhodnotím možnosti rehabilitace. Jestli v létě neodjedu někam k moři, abych posiloval více ve vodě. Abych tomu dal co nejvíce, aby se to znovu nedej bože neurvalo.
Křížový vaz si dvakrát přetrhl také hokejista Rostislav Olesz. Bavil jste se s ním o tom?
S Rosťou jsme si psali, že kdybych potřeboval, tak ať se na něho obrátím. Říkal, že nic nepodcenil, že rehabilitoval, jak měl, šlapal na kole a urvalo se mu to podruhé. Možná to s ním ještě prodiskutuji. Mluvil jsem i s Markem Jankulovským, stavil se u mě i Tomáš Ujfaluši, který je dva a půl měsíce po stejné operaci.
Baník budete na jaře sledovat z hlediště. Zvládne boj o záchranu?
Ano, věřím tomu. Navíc mužstvo má příznivý los, i když je to ošidné, ale doma budeme hrát s mančafty, které jsou s námi dole. Nejdůležitější bude zvládnout ty zápasy. Ale tím, jak je liga vyrovnaná, nemusí na záchranu stačit ani třicet bodů. Ohrožených týmů je dost, žádný není vyloženě odepsaný, takže bude potřeba jedenatřicet nebo i dvaatřicet bodů.
