Rodák ze slovenské Levoče byl doma v Ostravě.
Bylo mu devatenáct, když tam začal hrát ligu za Baník.
Urostlý středopolař, defenzivní záložník, až později stoper, elegán.
Zlato s Baníkem, s Levski Sofie i Plzní
Byl jedním z důležitých hráčů ostravského mužstva, které v ročníku 2003/2004 senzačně ovládlo ligu. Laštůvka, Látal, Bolf, Drozd, Slončík, Matušovič, Heinz, Bystroň...
Ligový titul vyhrál i s dalšími dvěma kluby, které ho angažovaly. Sezonu 2008/2009 strávil v Levski Sofie, poté zamířil do Plzně. Tam se zlata dočkal po dvou letech. Zahrál si Champions League, ale taky pykal za pozitivní dopingový test. V době, kdy byl na vrcholu. Ve třiceti, v tu chvíli však jeho fotbalová kariéra vlastně i končila.
Zamávám fanouškům a jdu, říkal. Zjistili, že dopoval
Plzeň v listopadu 2011 právě vyhrála v Minsku proti Borisovu a hráči juchali s fanoušky. Dopingoví komisaři už v té době měli vylosovaná čísla hráčů, z každého mužstva dvě. Mezi nimi i Bystroňova osmnáctka.
„Ještě zamávám fanouškům a jdu,“ vzkázal rozesmátý Bystroň, když si ho po závěrečném hvizdu komisaři žádali.
Byl klidný, měl radost z vítězství. Žádné obavy z kontroly. Aniž by pak tušil, co přijde, nastoupil k ligovým duelům v Příbrami a proti Bohemians. V prosinci pak v Lize mistrů proti AC Milán, gólem se podílel na remíze 2:2. Pak už na vrcholné úrovni nikdy nenastoupil.
O vánočních svátcích se od UEFA dozvěděl, že dopingový test po utkání v Bělorusku byl pozitivní. V únoru 2012 mu disciplinárka udělila dvouletý trest, údajně se v jeho těle našly stopy metamfetaminu.
Po oznámení dopingové případu se uzavřel do sebe, s Plzní dlouho nekomunikoval, pobýval v Ostravě. Ale v létě se objevil v sektoru fanoušků při pohárovém utkání v Chorzowě. Hráči ho šli pozdravit, u plotu se zastavil i trenér Pavel Vrba.
Bystroň tajně trénoval s ostravskou mládeží, studoval trenérskou licenci.
Byl listopad 2013 a Bystroň se vrátil. UEFA mu dovolila trénovat s plzeňským mužstvem, i když zápasy ještě do ledna 2014 hrát nesměl.
„Těším se na novou šanci a jsem připravený se o ni poprat. Plzeň je mým druhým domovem, ale je mi jasné, že návrat bude velmi těžký. Teprve první dny s týmem ukážou, jak na tom doopravdy jsem,“ říkal.
Jenže z návratu se těšil jen pár dnů, než si přetrhl zkřížený vaz v koleni. Na zápas si musel počkat až do září 2014, ale už to nebylo v Plzni. Ta už logicky neměla zájem. Přestoupil do druholigové Olomouce a naskočil za její rezervu ve třetí lize.
„Měl jsem dva a půl roku na přemýšlení, abych se dal do kupy. A člověku dojdou jiné věci. Těžko se dere nahoru, těžko se tam drží a lehce se padá. Já jsem na hubu spadl,“ říkal tehdy. „Doufám, že se zase vydrápu nahoru. Budu dělat všechno pro to, aby to tak bylo. A hlavně, abychom postoupili, protože nejdůležitější je tým.“
Nešlo to lehce, jak si plánoval. Koleno zlobilo, ale nakonec přece jen hrál a na jaře 2015 pomohl Olomouci k návratu mezi elitu. Ligu si však už nezahrál, po postupu ukončil profesionální kariéru a zamířil do nižší soutěže ve Švýcarsku.
