Hořkým výsledkem skončila Skácelova ligová premiéra za Příbram. Té předcházelo představení ve čtvrtfinále Poháru ČMFS minulou středu doma proti Spartě. Výsledek byl jen o fous lepší - 1:3.
Přes vysokou prohru s Ostravou byl Skácel jediným mužem ze sestavy Příbrami, který mohl slavit osobní vítězství. Kdysi jeden z největších brankářských talentů v Česku se proti Ostravě ukázal v lize po pro něj trýznivě dlouhé době.
Tak trýznivé, že si to datum pamatuje přesně. „Prvního prosince 2001,“ vystřelí z něj bez stopy zaváhání.
Těžko už dnes přesně zjistit, na kolik si za zabrzdění slibné kariéry mohl Skácel sám, nakolik jeho bolavá záda, a nakolik nepřízeň mocných.
Těžko už přesně zjistit, proč Jiří Kubíček, šéf fotbalové Olomouce, kde Skácel s vrcholovou kariérou začínal, řekl problematickému brankářovi nyní už legendární větu: „Nechám tě vyhnít!“
Kubíčkova výhrůžka měla pro Skácela znamenat: s profesionálním fotbalem máš amen. Naštěstí pro gólmana se tak nestalo. Z Olomouce se vyvázal, chytal v Drnovicích, donedávna dělal trojku ve Slavii, teď se v Příbrami opět dočkal ligy.
Možná by se mohl Skácel topit v euforii. Jenže to šlo po včerejší výrazné prohře 0:3 těžko... „Ať můj výkon zhodnotí trenér a diváci, já ale nemám pocit, že bych za jakýkoliv gól mohl,“ říkal brankář po zápase. „Na druhou stranu, chtěl jsem mužstvo víc podržet.“
Skácel od spoluhráčů neslyšel jedinou výčitku. To oni se před ním museli cítit provinile: špatnou prací v defenzivě mu otrávili debut. „Z jejich chyb se mi až tajil dech,“ vztekal se trenér František Kopač.
Skácel však jen neurčitě prohodil: „Nikomu nic nevyčítám.“
