Vy jste po kvalifikačních zápasech v Moldavsku a s Běloruskem nebyl unavený? Reprezentační trenér Brückner tím omlouval slabší druhý poločas ve druhém utkání.
Cítím se perfektně, žádný problém. Unavený jsem nebyl.
S Žižkovem jste také ani nemuseli moc zabrat, protože soupeř vám výhru bezkrevným výkonem umožnil.
Nevím, jestli hráli špatně, já Viktorku nesleduju. My byli bezchybní v obraně a od toho náš výkon vycházel. Neviděl jsem, že by měli šanci.
Myslel jste si před zápasem, že to bude mít tak lehké?
Čekal jsem od žižkovského mužstva větší důraz, ale nepřišel. Takže jsme pak vůbec neměli potíže míč zpracovat a rozehrát. A jakmile jsme ho dali na zem, soupeře jsme přehrávali.
Ale než jste dali chvíli před půlí první gól, příliš dobře jste nehráli. Trvalo dlouho, než jste chytili ten správný herní rytmus.
Viděl jsem to jinak.
A jak tedy?
Podle mě se nám dařilo už od začátku.
Ale hrou jste fanoušky nestrhli, většinou byli zticha.
Těžko to ovlivníme. Hrát v sobotu v Praze od půl třetí je nesmysl, ale to už jsem jednou říkal.
Který čas by podle vás byl dobrý, aby lidí přišlo na Spartu víc než jen šest a půl tisíce jako teď na derby s Žižkovem?
Sobota je špatná. Je to jediný den, kdy lidé můžou z města odjet. A my z deseti zápasů byli šestkrát v televizi.
Hrál jste v Manchesteru, v Benfice a v Laziu. Také jste se přece museli přizpůsobit televizním přenosům a hrát brzy odpoledne.
Ale všude, kde jsem hrál, nebylo nad fotbal. Bylo jedno, jestli se hraje v osm ráno, nebo o půlnoci. Ale u nás bychom lidem měli vyjít vstříc aspoň v těch začátcích.
Je pro vás divácká kulisa v české lize velkým zklamáním?
Čekal jsem to a byl jsem na to připravený. Bohužel, za ty roky, kdy jsem hrál venku, se moc nezměnilo. U nás prostě lidi do fotbalu zbláznění nejsou, vždyť nechodí ani na národní mužstvo.
Třeba by chodili, kdyby viděli lepší fotbal, nemyslíte?
To je jedno s druhým. Když vás žene plný stadion, hraje se mnohem líp. Všechno je takové přirozenější, automatické. Když je ticho, nehraje se dobře nikomu.