Nejdřív si vyhověl s Barankem. Po jeho přihrávce gól dal, pak mu to vrátil. "Když jsem viděl, jak dostává míč, nabíhal jsem za obránce poslepu." Třetí gól připravil Marešovi, jemuž centr posunul hlavou k zadní tyči.
Pospíšil dal letos ve čtyřech ligových zápasech dva góly, další přidal ve druhém předkole Ligu mistrů proti Kutaisi. Ve statistikách mu počítají ještě jednu trefu, ale k ní se hlásit nechce. V Českých Budějovicích si dal vlastní gól. "O tom už nepište, to je přece zapomenuto," říkal s úsměvem.
Tvář mu zářila i minulý týden, když se poprvé po katastrofálních povodních podíval do svého pokoje v domě rodičů ve Zbraslavi. "Až ke mně se voda nedostala, ale chyběl tak metr a půl. Sklep i přízemí bylo zatopené, všechno musíme vyhodit. Jenže nedopadli jsme nejhůř. Co je to proti tomu, když někomu spadne barák?"
Nedotčeny zůstaly Pospíšilovy sbírky dresů, které si po velkých zápasech měnil s protihráči. Na zdi mu visí i zlatá mediale z květnového mistrovství Evropy do jedenadvaceti let. "O tu jsem se bál nejvíc."
Když si byl na Zbraslavi pro další věci, které si stěhoval ke spoluhráči Sivokovi, u nějž stále bydlí, musel na člunu. "Teď už tam potopa není, ale bydlet se ještě nedá. Nejde elektrika a neteče teplá voda. Ale dáme to do kupy, dům nebyl tak starý."
Pro samé fotbalové starosti si ještě nenašel moc času, aby rodičům a bratrovi pomohl čistit domek od nánosů bahna. "Až bude trochu volno, musím jim to vynahradit."
Toho se moc nedočkají, už v úterý hraje Sparta klíčový zápas sezony: musí o tři góly porazit belgický Genk, aby se dostala do Ligy mistrů, kde se rozdávají miliony. "Výsledek jako proti Synotu by nám stačil, ale výkon asi ne," přemítá útočník. "Musíme jim dát brzy gól - tím jim nažene strach," umiňuje si.
 Sparťané Baranek a Sionko objímají Pospíšila |
 Pospíšil se raduje po gólu, který dal Starému Městu |
