Poborský a jeho sparťanští spoluhráči prý byli překvapeni příliš rozvleklou soupeřovou hrou. "Mysleli jsme si, že domácí budou aktivnější, a taky mnohem důraznější. Podle mě ale rozhodl náš nástup, v začátku zápasu jsme soupeři nic nedovolili, dali snadno dva góly a byl klid," popsal Poborský sparťanskou herní i územní převahu v prvním poločase. "Ani to vítězství tentokrát nebolelo."
Druhý gól sám vstřelil a pochvaloval si, že byl mnohem snadnější než ten proti Teplicín v prvním ligovém kole. "Tam byl ještě brankář Poštulka, ale tady v Budějovicích jsem to dával do prázdné branky."
Sionkův přesný centr z levého křídla prošel přes celé domácí brankové území a skončil na pravačce bleskurychlého Poborského. "Prostě se mi podařilo dostat se před svého strážce Jůna," glosoval sřelec. Tím, že měl na útočné polovině přiděleného osobního hlídače Poborský překvapen nebyl. "Vím, že trenér Tobiáš na nebezpečné soupeřovy hráče osobní obranu nasazuje."
Návratem na budějovický prvoligový trávník po více než šesti letech se zkušený internacionál nijak nezabýval. "Jel jsem prostě k ligovému zápasu, nijak citově jsem to nebral," řekl Poborský, jehož coby třeboňského rodáka pro první ligu objevily právě České Budějovice.
Poté hrál za Žižkov, Slavii, Manchester United, Benfiku Lisabon a Lazio Řím. A právě z "věčného města" přišel Poborský letos koncem května do Sparty. Na poznámku, zda mu budějovických fotbalistů, k jejichž prohře vydatně přispěl, nebylo přece jen líto, reagoval jako stoprocentní profesionál: "Ani trochu."
Nedávné onemocnění, kdy ho na pár dní složila angina, už prý odeznívá. "Docela to šlo, i když to pořád ještě není ono," přiznal. "Hodně namáhavé to ale bylo v tom vedru, takové počasí kvalitě fotbalu nikdy nepřidá. Hrát v půl třetí jen kvůli televizi je nesmysl. Nad tím by se měl někdo zamyslet."
Když se ho kdosi ptal, co mu vlastně chtěl jeden z fanoušků, který na něj prosebně volal po zápase přes plot, Poborský odpověděl: "Co já vím? Na mě tady dneska volalo pět tisíc lidí."
