Čtyřiadvacetiletý Hartig vizáží připomíná skinheada. Když ho Bohemians pouštěli na hostování na Letnou, byl v rozpacích. On, kluk z vesnice, a teď měl sedět v jedné kabině s reprezentanty. "Měl jsem trochu obavy, jak mě přijmou. Ukázalo se, že to bylo zbytečné."
Připadá si jako v pohádce. Jeho příběh začal před rokem, kdy ho trenér Bohemians Vlastimil Petržela vytáhl z přeboru do ligy. A teď je ve Spartě, kromě reprezentace se u nás větší pocty fotbalistovi nedostane. A on hned nadchl. "I trenér Petržela, říkal, že to bylo dobré. Prý se na to dalo koukat," podotýká Lukáš Hartig. Taková pochvala potěší, Petržela je náročný trenér."Zahřálo mě to u srdce."
Jeho bývalý kouč mu volal hned po vítězném zápase v Olomouci. Říká se, že je jeho fotbalovým otcem. Když ho pouštěl do Sparty, vyslechl si Hartig rady. "Zůstaň svůj a hraj to, co u nás. Ve Spartě jsou lepší fotbalisti, ale mezi ně se prosadíš důrazem. Jak uhneš, nemáš šanci."
Ve sparťanské kabině sedává vedle Flachbarta, jehož také objevili Bohemians. Ale v jednom mužstvu se nepotkali. Když Flachbart odcházel do Sparty, Hartig hrál za Velim, vesnici u Kolína. "Ale trochu jsme se znali, on je také od Kolína," podotýká Hartig.
Místo i číslo zdědil po Šírlovi, jenž za něj odešel do Bohemians. V zimě si oba hráči mají pozice zase měnit. "Uvidíme, jak to všechno dopadne," říkal Hartig, ještě před odchodem do Sparty. V neděli, kdy měl volno, se vydal do Jablonce, kde hráli jeho bývalí spoluhráči. "Řeknu jim, že musí vyhrát, když i nám, Spartě, se to povedlo."
Na rudém dresu nosí číslo dvanáct, stejné měl i v Bohemians. "Radši bych devítku. S tou jsem hrál odmalička," přeje si. Přišel o ní, když přestoupil do Vršovic. "Teď jsem zase rád, že mi taky na Spartě dali dvanáctku."
Na Letné dostal nové auto, Opla Astru. Z Býchor u Kolína, kde bydlí, dojížděl na Bohemians klubovým Nissanem Almera. "Obě auta mi vyhovují. Každé je v něčem lepší než to druhé," porovnává. Za rok, co byl v Bohemians, se mu nestalo, aby hledal cestu do Vršovic. Ale na Letnou už bloudil. Na sraz před zápasem v Olomouci přijel pozdě. "Chtěl jsem se vyhnout stávce dovozců aut, tak jsem jel jinudy, než jak jsem byl zvyklý. Jenže pak jsem jezdil asi hodinu po Praze a hledal, jak se dostanu na Spartu," říká s úsměvem. "Taky si mě hned spoluhráči dobírali, že zaplatím pěknou pokutu."
Ve středu nastoupí Lukáš Hartig do zápasu, jaký ještě nezažil. Postaví se proti Spartaku Moskva v Lize mistrů. "Vůbec si to zatím nedokážu představit."
