Až na závěr utkání celé sparťanské mužstvo působilo dojmem, že při vědomí velkého náskoku v čele tabulky mu už vlastně o nic nejde.
"Jakto, že nejde. Hrajeme přece o prémie, o svá jména a o jméno Sparty. Ale souhlasím, že na hřišti to tak vůbec nevypadalo."
Máte pro to nějaké vysvětlení?
"To tedy nemám. Snad jen, že Viktorka zahrála opravdu výborně, její hráči nás perfektně napadali a moc nám toho nedovolili. Ale samozřejmě, že naše mužstvo by se s tím vypořádat mělo. Místo toho nám chyběl pohyb, důraz, rychlost, zkrátka ve všem jsme byli proti soupeři o krok zpátky."
Jak trenér Hašek reagoval v kabině na váš žalostný výkon v prvním poločase?
"Pochopitelně, že zvýšil hlas. Ale to vlastně ani nemusel, protože jsme všichni dobře věděli, jak špatně jsme hráli. A vidíte, po přestávce jsme začali zase žalostně. Čím to bylo, to fakt nevím."
Jak jste ze své pozice viděl dva inkasované góly?
"Ten první od Pikla byl můj. Při rohu Viktorky jsem měl právě jeho přikrýt, jenže jsem se nechal odstrčit a už jsem se jen stačil dívat, jak se Pikl hlavou nádherně trefil. Při druhém po soupeřově přetaženém centru vyhrál Chihuri vzdušný souboj a přistrčil míč úplně volnému Pospíšilovi. Právě ten volný žižkovský útočník byla naše nedůslednost."
Dočkají se ještě do konce ligové soutěže sparťanští fanoušci lepších časů?
"Doufám, že teď na Žižkově jsme si už všechno to trápení vybrali. Musíme se vzpamatovat a v dalších zápasech potvrdit, že ligu s tak velkým náskokem vedeme zaslouženě."
