K faulu žižkovského beka, jenž nyní hostuje v Českých Budějovicích, už Pacanda nechtěl nic říkat. "Už je to dva roky. Za tu dobu jsem se k tomu několikrát vyjadřoval, teď už se k tomu nechci vracet. Dívám se dopředu, i když stále budu tvrdit, že zákrok byl hloupý. Měl jsem míč na pravé noze, on mě trefil do levé."
Když si koleno dal do pořádku, loni na podzim měl menší potíže s ramenem. V zimní přípravě na soustředění na Kypru si však zranění ramene obnovil. Následovala operace, do soutěžního zápasu naskočil až minulý týden v poháru proti Jablonci. Odehrál pár minut, na Žižkově pobyl na hřišti celý druhý poločas. "S trenérem jsme byli domluveni, že půjdu asi tak na patnáct dvacet minut, ale ještě před poločasem mě poslal rozcvičovat, tak jsem tušil, že odehraju víc," řekl Pacanda.
Po dvou letech je z něj někdo jiný. Na ramenou mu už nevlají dlouhé vlasy, ani není tak rychlý, jako dřív. "Nikdy jsme si na tréninku neměřili stovku, takže ani nevím, jestli jsem pomalejší. Každopádně dva roky bez stálého pohybu jsou znát," přiznal.
Za pětačtyřicet minut se téměř nedostal k míči, na druhou stranu neměl žádnou podporu od spoluhráčů. "Dosud se nám celkově moc nedařilo. Doufám, že nás remiza ze Žižkova zvedne. Bod z venku je cenný, měl by nás dostat do pohody."
Tvrdí, že koleno, kvůli němuž ztratil dva roky fotbalového života, je už v naprostém pořádku. "Ale zase hraju se zatejpovaným ramenem. Mám omezený pohyb, nemohu pořádně roztáhnout ruce a tím pádem si pokrýt míč. Tejp má zabránit případnému zranění, kdybych nešikovně spadl. Zítra by mi to však měli sundat, takže na příští zápas bych měl být úplně v pohodě."
I když hrál jen pětačtyřicet minut, měl toho po zápase plné zuby. "Domácí obránci hru dost roztahovali, navíc hodně útočili, takže jsem musel několikrát s nimi sprintovat dozadu. Těžko říct, jestli bych vydržel celých devadesát minut."
Strach z dalšího zranění Pacanda nemá. "Kdybych na hřiště nastupoval se strachem, nikam bych to nedotáhl," ví. "Koleno je v pohodě, silově mám obě nohy stejné, žádnou bolest necítím, tak proč na to myslet."
Po operaci měl levou nohu o dost slabší. Hodně času strávil v posilovně, aby získal zpět ztracenou svalovou hmotu. "Doktoři mi řekli, dokud obě nohy nebudou stejné, nemám na hřišti co dělat."
