Před letní přestávkou navíc na Spartu padla mimořádná bída, prohrála čtyři z posledních pěti kol. Přesto si Hřebík věří: „Pro Ligu mistrů tu udělám vítězný tým.”
Nemáte chuť se spíš na všechno vykašlat a odejít?
Základní úkoly jsem splnil: získali jsme titul a úkol, který jsem si dal sám pro sebe, zvýšit náskok aspoň o jeden bod, jsem splnil také. Po podzimu Sparta vedla o 9 bodů, na konci o 11. Ale čekal jsem, že s hráči, kteří jsou k dispozici, budeme hrát lepší fotbal. Ti, co dostali šanci, aby se v závěru ukázali, ji nevyužili. A ti, co patří do základu, jim nepomohli, nehráli na sto procent. Musíme tu změnit duch týmu, aby byl pozitivní a vítězný.
Kde jste udělal chyby?
Dělám fotbal, jak nejlíp umím. Vidím jasně, že tenhle tým potřebuje například lepší fyzickou kondici. Chtěl jsem, aby se tvrdě pracovalo a hráči se zlepšovali. Ze začátku to bylo hodně náročné a obrátilo se to proti mně, musel jsem povolit. Prioritou byl titul, ne způsob práce.
Hodně vám první ligový titul v životě zhořkl?
Závěr nebyl hodný jména Sparty. Zvlášť když jsme měli titul jistý, mohli jsme hrát relativně v klidu.
Třeba to hráči udělali úmyslně! Aby demonstrovali, že vás nechtějí.
Ne, to jsem si jistý. Tihle kluci by to neudělali. Ne!
Tak kde je chyba? Sparťané byli od 25. kola na dovolené?
To je dost obecná lidská vlastnost, když člověk má jakoby splněno, tak do další práce nedá maximum.
Hráči mají odpracováno a nesnaží se?
Ano. Nedají 100 procent do intenzity a objemu pohybu, nedají 100 procent do agresivity a úsilí v soubojích. Přestávají se na hřišti dostatečně vracet a podceňují nebezpečné situace. Většinou to nedělají úmyslně, je to v hlavách hráčů. To se správnému týmu nesmí stát.
Takže Sparta ještě není správným týmem.
Ne, ještě není.
Myslíte, že českým sportovcům chybí vrozená motivace? Hokejová NHL je uzavřená, nikdo nepostupuje, nikdo nesestupuje, je to byznys a zábava, ale na ledě se hraje jako o život.
Jsme jiní. Podívejte, já chci pracovat, a moc. Totéž žádám od hráčů. Mají náročné tréninky i taktickou přípravu na zápasy. Přitom jsem přesvědčen, že jdeme správnou cestou, mé analýzy jsou objektivní a podložené fakty. A po dvou měsících najednou vznikne dojem, že je všechno špatně.
Jak to vznikne?
Někdo zvenčí do toho zasáhne. Třeba média. Napíše se, že jsou hráči přetrénovaní, že na Spartě není dobré klima, že šla delegace hráčů za trenérem. To mužstvo naruší, hráči začnou pochybovat.
Vy mluvíte, jako byste chtěl žít v absolutním ráji.
Já netoužím po ráji! Ale kolikrát byl napadaný smysl správné práce. A bez odborných rozborů.
Čili podle vás hráči přestanou věřit správnosti vaší cesty, když si přečtou noviny?
Určitě to narušuje pozitivní atmosféru, která tu byla vytvořena.
Jak se to projevuje?
Alibismem. Když někdo nepromění jasnou šanci, přece nebude alibisticky koukat a nesvede to v novinách na trenéra, že zvolil špatnou taktiku.
Kde se bere alibismus?
Zase je to o hlavě. Někteří mají tendenci, aby omluvili něco, co se jim nepovede. Dokážu se vžít do role hráče. Jde do Sparty a půl roku dopředu slyší: Seš dobrej, Sparta tě chce. A hráč si začne logicky myslet, že je dobrej. Pak ho prověříme v náročných podmínkách a zjistíme nedostatky. Ty jsou u každého, vždyť kupujeme české fotbalisty, a ne Ronaldinha z Barcelony.
Takže hráč přijde do Sparty a myslí si, že je král?
U některých se to stává, a pak najednou narazí. Máme 24 hráčů a někteří musí do béčka. Já, ať jsem byl kdekoliv, jsem měl trochu problémy s těmi lepšími hráči. Protože jsem po nich žádal víc, než odváděli v zápasech. Kapacitně na to měli.
Kdo konkrétně má podle vás ve Spartě kapacitně na víc?
Konkrétně jmenovat nebudu.
Má na víc většina základní sestavy?
Opravdu víc říkat nebudu. Po hráčích chci tři věci. Aby měli smysl k práci. Aby měli disciplínu. A aby měli vůli se zlepšovat. Základní práci odvedou v pořádku, jenže já bych chtěl, aby zůstávali na tréninku déle. Mají malou chuť na sobě pracovat. Chtějí mít pohodlnější život, trénování bolí.
Vy byste chtěl trénovat víc, jenže hráči si během jara stěžovali, že je přetahujete.
Vím, že takové poznámky se časem v tisku objeví, a potřebuju tým, který by na to nekoukal.
A jak to dokážete v českých podmínkách?
Musím. Jestli to nedokážeme, tak v Lize mistrů neuspějeme.
Takže teď nakoupíte profesionály, kteří už to znají?
Taky třeba.
Koho?
Musíme získat čtyři hráče, o nichž víme, že nám pomůžou dobudovat správný tým.
Které?
Všechna jména, která se objevují, jsou ve hře.
Takže Petrouš, Heinz, Papadopulos, Piták, Slepička, přišel už Lukáš, blíží se přestup Pospěcha. A co třeba Šmicer z Liverpoolu?
Chci všechny hráče, kteří mají výborné fotbalové kvality a jsou přitom charakterově dobří. Šmicer je vynikající fotbalista a má vynikající charakter.
Ale má slávistické srdce, a jak řekl, to mu nedovolí přeběhnout na druhý břeh.
Je spousta hráčů, kteří říkají, že by do Sparty nešli, a pak tu jsou. Pokud hráči vytvoříme podmínky... Šmicer byl tři čtvrtě roku zraněný, chce hrát pravidelně. My mu můžeme nabídnout i Ligu mistrů.
Říká se, že klíčový je pro vás příchod Adama Petrouše.
Ano. Splňuje kritéria středního obránce: disciplínu, rychlost, hru hlavou, vykrývání prostoru a tak dále. Do Sparty jsem ho chtěl už před 3 roky. Kdyby přišel, jsem přesvědčený, že bychom na 90 procent postoupili z osmifinálové skupiny Ligy mistrů přes Panathinaikos Atény. Kolikrát stačí mužstvo doplnit jediným hráčem, aby výkon vyrostl.
V létě se ve sparťanské kabině očekává průvan, i klubový šéf Křetínský o něm mluví. Překvapilo vás, že tolik hráčů nezvládá nároky Sparty?
Hodně je v tom fakt, že kádr hráčů byl hodně nevyvážený. Měl například šest útočníků na dva posty, sedm středních obránců také na dva posty, zato po krajích zálohy vznikaly problémy. Proto přišel Matušovič a na hostování Kadlec. Mužstvo je potřeba stavět od obrany, kterou musíme dobudovat.
Zvláštní, výsledky nemáte, zato podporu od šéfa klubu vytrvalou. Měl jste takovou někdy předtím?
Ne, nikdy. Podpora je základ a já ji zaplaťpánbůh mám. Pokud ji nemáte, tak v našich podmínkách ničeho nedosáhnete, i když to budete myslet sebelíp.
Tušíte, kdy ta podpora skončí?
Na to nemyslím.
V sobotu padla veškerá sláva na vašeho předchůdce, v hlavní roli byl František Straka.
A co můžu dělat?
Není vám to líto? Straka si přijde na Spartu oslavovat a na vás pískají.
Já to beru tak... (dlouze přemýšlí)
Nemusíte mluvit diplomaticky.
Já nechci mluvit diplomaticky! Moje práce je v každém zápase narušována. Vedli jsme 1:0, 2:0 a fanoušci křičeli: Franta Straka a Hřebík ven. Jak to může působit na hráče, hlavně ty mladé?
A jak to působí na vás?
(přemýšlí a usrkne kávu) Není to nepříjemné, je to hrozné. Jestliže fanoušci křičí, tím Spartě určitě nepomůžou, aby se zlepšila. Obrazně řečeno, jsou sami proti sobě.
Nezávidíte Strakovi?
Nezávidím, určitě ne. Ne. Ve fotbale se pohybuju dlouho, vím spoustu věcí, umím se podívat na internet a zjistit si, že na desetitisícový stadion Ahlenu těžko může přijít patnáct tisíc lidí, i když to média napíšou, protože jim to někdo tvrdí. Já mu prostě nezávidím.
On o vás nemluví zrovna hezky. Vysvětlili jste si váš vztah? Mluvíte spolu během posledního půlroku?
Jednou jsme se potkali na trenérském semináři. Pozdravili jsme se, a dokonce si podali ruce.
Fanoušci chtějí Straku a vám vyhrožují, že vás zbijí, jestli neodejdete. Jak to vnímáte?
Je to absurdní. Kam až jsme to dospěli, že vyhrožují člověku, který chce pro Spartu udělat to nejlepší? Je potupa, když musím zvažovat, jestli si můžu dovolit jít na lavičku, abych neevokoval negativní vášně.
Co se musí stát, aby vás fanoušci začali mít rádi?
Jednou už mi na Spartě dávali najevo, že dělám práci dobře. Kdybychom znovu hráli výborně v Lize mistrů...
Kotel fanoušků v sobotu vyvěsil plakáty šesti rakví s písmeny H Ř E B Í K.
Ty lidi přesvědčím jedině v případě, že vytvořím správný tým s vítězným duchem. Že na první pohled poznají, že hráči jsou Spartě oddaní.
Dokáže přesvědčit současná Sparta?
Prošli jsme pětiměsíční cestou a potřebujeme získat 4 dobré hráče. Nikoho ze současného kádru nezatracuju, ale všichni si musí uvědomit, že musí víc pracovat. Pokud si to neuvědomí, tak se nezlepší a nebudou hrát.
Jenže když jste zavedl dlouhé tréninky a povinnou posilovnu, tak za vámi přišla delegace, abyste ubral.
Stejně už byl čas, abych tréninky zmírnil. Za pár dní bych to udělal sám.
Ale ustoupil jste hned, ne? Kdyby to nebyla Sparta, třeba byste byl přísnější.
Sparta je citlivější. Nemůžete hráčům říct: V osm nástup, v šest konec. No, vlastně v Realu Madrid se to před pár měsíci stalo. Přišel trenér Luxemburgo a nastavil těžký dril, od rána do večera na stadionu, jako na ruské baze. Revoluce! A pomohla.
