Dnešní Slavia má věrného, obětavého Kuku a kolem něj hromadu nadprůměrných, ne však vynikajících fotbalistů. Důkaz: ani jeden z nich se poslední měsíce neobjevuje v reprezentaci.
Na nákup pořádných posil nejsou peníze. A když se přece jen dají dohromady, talentovaný hráč v mužstvu uhyne. Z dvacetimilionového Švancary je náhradník, podobně drazí Doškové i Dostálek postupně uvadají.
Proč asi? Někdy klub prostě trefí do špatného hráče, jindy ho sám zahubí slávistickým prostředím, pro něž je příznačná malomyslnost a kličkování mezi problémy. Důkaz: kolik let se planě hovoří o výstavbě stadionu?
Pavel Tobiáš, dřívější trenér mužstva, jednou užasle popisoval následující scénku. Při tréninku běželi fotbalisté v hloučku a klebetili, kdo kolik zlata kupuje manželce, jak drahé róby. Létaly tisíce, jeden před druhým se trumfovali. Když je Tobiáš napomenul, jen mu odsekli. Taková je nátura některých hráčů, kteří mužstvem prošli. Chtějí si především dobře vydělat, užívat a málo obětovat. Neradi se do krve perou o vítězství.
Důkaz: nedávné derby vyhráli Bohemians nad Slavií díky daleko většímu nasazení a důrazu. K pohodlnosti jsou hráči směrováni, samo klubové vedení má na tom podíl. Důkaz: náročné a neústupné trenéry Tobiáše a Hřebíka propustila slávistická generalita, která tím podlehla diktátu vzpurných hráčů.
Těžko předpokládat, že Slavii čeká rychlý obrat, na rozhýbání postrádá peníze. A s financemi to bude letos obzvlášť zlé, dva tradiční přílivy peněz jsou zablokovány: neposypou se z evropských pohárů ani z prodeje hráčů. Copak může Slavia někoho výjimečného nabídnout do ciziny?
Nastává doba, kdy Slavia bude s vypětím sil hájit pozici dvojky českého fotbalu. Liberec nebo Olomouc jsou po ekonomické i hráčské stránce na tom srovnatelně.
Slávistické srdce bije slabě a nemá sílu táhnout velké očekávání, které na ně fanoušci nakládají.
