Fotbal v Chebu bavil celý region

Cheb - Od sezony 1979/1980 hrál Cheb první fotbalovou ligu a jeho sestavou prošla řada pozdějších reprezentantů. V roce 1996 fotbal v Chebu zkrachoval a padl na dno, teď se znovu pokouší vydobýt ztracené pozice. Momentálně se pere o postup z divize.

PŘÍBĚHY
ZAŠLÉ SLÁVY
Téma čtěte ZDE

Fanoušci na plotech, stromech a balkonech, ochozy stadionu našlapané kolem dokola. Byla to běžná kulisa, když v první fotbalové lize hrála domácí utkání Rudá hvězda Cheb.

Dlouho předtím se v regionu tak vysoká soutěž nehrála, a to není řeč jen o fotbalu. Proto modrobílé vlajky klubu vlály z oken vlaků už daleko před Chebem, mužstvo mělo fanoušky od Ostrova po Tachov.

Mezi československou fotbalovou elitou se Cheb objevil poprvé v sezoně 1979/1980. Předtím v kvalifikaci o první ligu vyřadil Frýdek-Místek, tím celý příběh naostro odstartoval.

Frýdek válí plech, my válíme fotbal. S takovým transparentem se tehdy vytasili příznivci Rudé hvězdy.

„Soupeř byl velikým favoritem, ale my doma vyhráli 3:0, to bylo něco. Na malém stadionu v Poohří bylo dvanáct nebo třináct tisíc diváků, musela se pro ně postavit tribuna z lešení,“ vzpomíná na úvodní zápas kvalifikace tehdejší chebský obránce Milan Svojtka.

Kdo také hrál
první ligu v Chebu

Horst Siegl - útočník, člen Klubu ligových kanonýrů. Později patřil k oporám Sparty Praha, oblékal i reprezentační dres.

Tomáš Skuhravý - útočník, který se po vojně v Chebu prosadil ve Spartě Praha, reprezentaci a v italském týmu FC Janov. Na mistrovství světa 1990 v Itálii byl s pěti brankami druhým nejlepším střelcem.

Jozef Chovanec - obránce, později opora Sparty Praha, nizozemského Eindhovenu a reprezentace. Fotbalista roku 1986 a Trenér roku 1998 a 1999. Od roku 1998 do roku 2002 byl trenérem české reprezentace.

Miroslav Kadlec - obránce, později opora Vítkovic a německého Kaiserslauternu, s reprezentačním týmem získal v roce 1996 stříbro na mistrovství Evropy v Anglii.

Luděk Mikloško - brankář, v Chebu chytal od roku 1980 do roku 1982, později byl oporou Baníku Ostrava, reprezentace a anglických týmů West Han United a Queens Park Rangers.

Jan Stejskal - brankář, v Chebu vystřídal Mikloška. Později byl oporou Sparty Praha, anglického týmu Queens Park Rangers a Slavie Praha.

Vítězslav Lavička - záložník, později opora Sparty Praha, momentálně hlavní trenér Slovanu Liberec, se kterým v Gambrinus lize míří za mistrovským titulem.

V odvetě Cheb prohrál 0:1, a to znamenalo postup. „Tam jsme jeli autobusem, zpátky pro nás ministr vnitra poslal letadlo. Taky jsme dostali nějaké vyznamenání, které jsme museli mít na umiformě, když jsme byli na vycházce. Vím, že když nás kontrolovala lítačka, tak nechápala, co to nosíme,“ směje se Svojtka.

V Chebu začala éra desetitisícových návštěv. K historicky prvnímu zápasu přijela slavná Dukla Praha a vyhrála 1:0, vzápětí v Chebu zvítězil slovenský nováček z Nitry. „Pak jsme se chytili a první sezona dopadla vcelku dobře,“ vzpomíná Svojtka.

Po sportovní stránce bylo účinkování Chebu v nejvyšší československé a později české nejvyšší soutěži vrcholem, co region nabízel.

„Tři nebo čtyři roky jsme měli stadion pořád plný. Pak návštěvy o poznání opadly, ale na dobu, jaká tady panovala, to relativně pořád mělo své kouzlo,“ tvrdí Svojtka, který si nakonec v první lize připsal na konto 165 zápasů a sedm vstřelených gólů.

„Ten první mám dodnes před očima. Zápas s Ostravou, 33. minuta, Pepa Chovanec rozehrál roh a já se trefil hlavou. Byla to jediná branka zápasu, na to se nedá zapomenout,“ bez přemýšlení Svojtka líčí svůj premiérový gólový příspěvek.

S Chebem se v osmdesátých letech podíval i do zahraničí, když klub hrál letní pohár Interloto nebo Středoevropský pohár. „Soupeři ze Švédska, Dánska nebo Itálie byli i pro fanoušky atraktivní podívanou.“

Jenže v devadesátých letech se křivka Chebu začala stáčet směrem dolů. Tým už neměl zajištěny příchody hráčů, kteří do té doby do Chebu mířili v rámci dvouleté vojenské služby, a musel začít fungovat na běžných ekonomických principech.

Po jednom sestupu se Cheb mezi elitu ještě vrátil díky tomu, že po rozdělení federace do nové první české ligy postupovalo více týmů, jenže po dalších finančních problémech Cheb jako fotbalová bašta v roce 1996 definitivně padl.

Ale příběh nemá úplně černý konec. Union Cheb 2001, jak se současný tým jmenuje, se šplhá zpět do fotbalového dění. Aktuálně je druhý v divizní skupině A a je ve hře o Českou fotbalovou ligu.

Koučuje ho Milan Svojtka, který tak může být u dalšího mezníku chebské kopané.
„Jsem optimistou a věřím, že v Chebu u divize nezůstaneme. Fanoušci by tady na fotbal zase chodili. Určitě ano,“ vzhlíží Svojtka s přáním do blízké budoucnosti.

Jozef Chovanec. Muž, který zažil vzestup
Jozef Chovanec, bývalý trenér národního týmu i fotbalové Sparty. Reprezentant, který vybojoval v nejvyšší soutěži titulů nepočítaně, prosadil se i v nizozemském Eindhovenu. Jméno fotbalové legendy bylo dlouho skloňováno společně s prvoligovým Chebem. „Strávil jsem tam dva roky,“ říká Jozef Chovanec. „Jsem strašně rád, že jsem zažil jeho fotbalový vzestup.“

Asi přesně víte, kdy to bylo, viďte?
V roce 1979, tenkrát Cheb postoupil do první ligy.

Jak na tu dobu vzpomínáte?
Zachránit soutěž pro město i pro příští rok bylo zavazující. Byli jsme nadšení, že se nám to podařilo. Po nás pak přišli další, kteří naši práci rozvinuli a proslavili město fotbalem.

Vybavují se vám z té doby nějaké zápasy?
Bylo jich hodně. Vzpomenout si na jeden je strašně složité. Vzpomínám si ale na fantastické diváky. Každý zápas doma vytvořili parádní kulisu. Fotbal se hraje pro lidi. My jsme se o to snažili. Snad jsme jim dělali radost.

Jak vzpomínáte na sestup? Ten jste v Chebu už přímo nezažil.
Nezažil. Je mi z toho ale stejně smutno. Vždyť na fotbal v Chebu mám krásné vzpomínky.

Znáte příčiny pádu chebského fotbalu z první ligy?
Bylo jich asi víc. A jmenovat je nějak konkrétně mi ani nepřísluší.

A komu to přísluší?
Na to by měli vzpomínat lidi, kteří byli tenkrát ve vedení, kteří za udržení první ligy pro Cheb zodpovídali. Práce byla dobře rozdělaná.

Byly problémy s financemi.
To ano. Ale mohlo se udělat víc. Aby fotbal v Chebu neklesl až tak hluboko.

Co myslíte?
Vím, že tam byly určité osobní problémy. Vím, že vedení klubu nenašlo se zastupiteli města společnou řeč. Ustoupili ale ze svých pozic zbytečně, téměř bez boje.

V Karlovarském kraji prvoligový klub hned tak nebude.
Pro region je to škoda. Profesionální fotbal by neměl končit v Plzni.

Myslíte si, že je region schopný první ligu uživit?
Myslím, že ano. A lidi, kteří v něm žijí, si ji zaslouží.

Sestup nás zasáhl, říká Pavel Kuka
Ze západočeského klubu se odrazil mezi nejlepší české fotbalisty i útočník Pavel Kuka. „Tenkrát hráli v Chebu vynikající a zkušení hráči, někteří z nich byli v reprezentaci. Už jako mladý kluk jsem se na ně chodil koukat,“ vzpomíná Pavel Kuka.

Později se Kuka do reprezentace dostal také. Ostruhy si ale vysloužil až v dresu pražské Slavie, nebo v bundesligových klubech z Kaiserslauternu, Norimberku a Stuttgartu. V Chebu byl jako zelenáč. „Zkušenější hráči, to byli pro nás ikony. Vzhlíželi jsme k nim, báli jsme se jim i tykat. Jmenovat je nebudu. Na nikoho se ale nedá zapomenout, i když je to bohužel dlouhá doba,“ říká Kuka.

Na zápasy v modrobílých barvách Kuka vzpomíná rád. „Nejsilnější zážitek? To byly určitě vítězné zápasy s tehdy nejlepšími kluby. Ať už to byla Sparta nebo Dukla. Pro mě, jako pro nováčka bez extra ambicí, to byl tenkrát vrchol fotbalového života.“

V dresu juniorky Chebu měli vojáci o motivaci postaráno, hráli o „opušťák“. Když se nepovedl výsledek, domů se nejelo. „ Hráli jsme v Karlových Varech na škváře. Bylo to na jaře a Karlovy Vary byly tenkrát hrozně silné. Jen jsme u nich remizovali. To bylo pro nás obrovské zklamání.“

Na západě Čech se musel Kuka obléknout i do uniformy. „Byli jsme převelení do Aše. Za trest. Ale jen na nějaký čas. Udělali jsme nějakou rošťárnu,“ směje se sedmatřicetiletý fotbalista.

Pozdější pád chebského fotbalu z ligových výšin kolem sympatického útočníka neprošuměl. „Všichni, kteří jsme v Chebu hráli, jsme se díky tomu ve fotbale někam dostali. Každého sestup z první ligy zasáhl. Skončila tradice, to je obrovská škoda. Slyšel jsem, že se tam někdo pokouší znovu fotbal oživit. Bude mít těžkou práci,“ říká bývalý útočník.

„Přechod z mládežnického fotbalu mezi muže je pro hráče nejsložitější. A týmy, ve kterých to bylo možné, dnes chybí. Vojenskou službu bych ale kvůli tomu znovu nezavedl,“směje se Kuka.

AUTOGRAM BUDOUCÍ HVĚZDY. Jozef Chovanec se podepisuje jednomu z chebských příznivců. Později byl Chovanec oporou Sparty, reprezentace a koučem národního týmu.