Kdy jste se dozvěděl, že budete novým hlavním trenérem FC Vysočina právě vy?
Konečné rozhodnutí padlo dnes (v úterý - pozn. red.) v osm hodin ráno.
To jste moc času na přípravu úvodního tréninku neměl. Jaký byl?
Myslím, že standardní. Přichystat trénink nebyl problém, klíčové bude připravit mužstvo na sobotní zápas se Slavií. Trénink jsme zvládli v pohodě. Odpoledne jsme mluvili s hráči, měli individuální pohovory, řešili jsme i ostatní věci, média a tak. Ale jinak běžný den.
Roman Kučera■ Fotbalový trenér, narozený 20. ledna 1964, do FC Vysočina přišel z Havlíčkova Brodu v roce 2002. |
Co se s mužstvem dá během tak krátké doby dělat? Na jaře fungovalo dobře, teď přišla nová sezona a obdobnému kádru se přestalo dařit. Kde je problém?
Tým je potřeba okysličit. Máme na to týden, abychom se nad tím zamysleli. Chceme změnit způsoby hry. Uvidíme, kdo z hráčů bude nejodolnější, kdo to nejlépe zvládne. Ten dostane šanci. Je to tak, že vám teď neřeknu sestavu ani co s tím. Momentálně mámě nějaké představy, máme něco nachystaného, ale nic konkrétního vám neprozradím.
Dá se říct, že teď všichni stojí na stejné startovní pozici a záleží jen na nich, jak se toho chopí?
Určitě. Každý má šanci. Já mám obrovskou výhodu, že všechny znám. Teď je to otázka toho, abychom vybrali ty nejlepší a ti to v sobotu zvládli. Abychom je připravili tak, že Slavii přehrajeme. Jsem optimista a myslím, že na na to máme.
Už je po přestupním období, změny v kádru se dají dělat jen v rámci FC Vysočina. Uvažujete o tom, že byste zkusili dát šanci někomu z juniorky?
Tento týden ne.
Takže Slavii chcete uhrát s tím, co je teď k dispozici v áčku.
Přesně tak, takové zadání je.
Jak moc náročné je nastupovat k mužstvu ve chvíli, kdy je poslední, nedává góly, neuspěl v něm zkušený trenér, kterého máte nahradit, a čeká se od vás výhra?
Pro každého je to v této situaci výzva. A já věřím tomu, že jsme schopni mužstvo nachystat tak, že to zvrátíme. A že výsledková a herní krize skončí. To je hlavní cíl. A jestli tam jsem já, nebo někdo jiný, je nepodstatné. Není to o mně, je to o klubu a o tom, že to musíme zvládnout.
Mluvil jste o tom, že budete měnit styl a taktiku mužstva. Poodhalíte trochu svoje karty?
To teď nebudu odtajňovat. Zatím o tom uvažuju, uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Záležet bude také na zdravotním stavu hráčů.
Když už mluvíte o zdravotním stavu - kromě dlouhodobých marodů je vše v pořádku?
Ti, co jsou nemocní - Kliment, Masopust, Kryštůfek - jsou dlouhodobě mimo. Ti k dispozici nebudou, tam se nic nemění.
Říkáte, že mužstvo znáte. Sledoval jste jeho zápasy?
Všechna utkání jsem viděl.
Takže máte z čeho vycházet a zhruba víte, co byste chtěl mužstvu dát?
Určitou představu mám, kdybych ji neměl, tak na této pozici nemůžu být.
Je pro vás výhoda, že po Slavii je reprezentační pauza a na změnách bude čas zapracovat?
Určitě. Bude čas nachystat nový způsob hry a připravit se na další zápasy.
Tomáš Kučera: Táta trenérem? Beru to jako fakt Informaci o tom, kdo bude novým trenérem FC Vysočina, se dozvěděl o pár hodin dřív než jeho spoluhráči. Není divu. Třiadvacetiletý záložník Tomáš Kučera je totiž synem nového hlavního kouče jihlavského klubu, Romana Kučery. „Úplně nadšený jsem z toho nebyl,“ uznává. „Ale jsem profesionál, živím se fotbalem a nebude mi dělat problém se s tím vyrovnat. Zkrátka to beru jako fakt.“ Ostatně, pro mladého středopolaře nejde o první podobnou zkušenost. „Měli jsme už určité etapy v kariéře, kdy mě vedl. Ať to bylo v žácích, nebo v dorostu,“ připomíná. „Na jednu stranu je to trochu výhoda, na druhou na to mohou někteří lidé nahlížet tak, že je v tom vztahu něco víc.“ Neobává se zbytečných komentářů o „protekčním synáčkovi“, které se už objevily na diskusním fóru oficiálních klubových stránek FC Vysočina? „Myslím si, že mám v týmu nějakou pozici. A svými výkony snad nedám k podobným pochybnostem žádný důvod,“ přeje si. „Už za předchozího trenéra jsem nastupoval pravidelně,“ připomíná, že v podzimní části sezony chyběl v základní sestavě pouze jedinkrát - když při utkání proti Příbrami odpykával karetní trest. „Jestli tohle bude někdo říkat, to neovlivním. Ale nehodlám se tím ani zabývat.“ Malého rýpnutí se ostatně dočkal i od svých spoluhráčů. „Dobírají si mě a určitě ještě dobírat budou,“ přiznává s úsměvem. „Ale to je v kabině, kde je pětadvacet sportovců, naprosto běžné. Nebylo to nic nepřekousnutelného, spíš obyčejná sranda,“ pokračuje defenzivní fotbalista. Zatímco mladší z Kučerů příliš nadšený není, otec se prý těší na častější kontakt se synem. „Už nějaký pátek doma nebydlím, takže to určitě myslel v nadsázce,“ usmívá se Tomáš Kučera. |
