Když za stavu 0:0 Slavík zneškodnil Bakošovou penaltu, rozjásal více než 16 tisíci diváky zaplněná Stínadla. A nasměroval Teplice k vítězství 1:0 nad mistrem. To vše poté, co mu předešlou porážku 2:3 v Brně vytýkal i kouč Zdeněk Ščasný.
"V Brně jsem v emocích řekl, že kdyby zápas dohrál Grigar, dopadlo by to pro nás jinak. Ale teď jsem Slávovi říkal, že to vychytá!" tvrdil Ščasný. "A taky nás podržel, od první minuty měl jisté zákroky. Jsem rád za mužstvo i za něj, je to vynikající kluk." Jenže v létě to se Slavíkem vypadalo bledě. V Teplicích už s ním nepočítali ani jako s náhradníkem. Přednost před 34letým "veteránem" dostali mladíci Lukáč a Pechatý.
Slavíka nechtěla ani konkurence a zdálo se, že jeho ligová kariéra je u konce. Ale osud zapracoval. Zrovna když se zranil Grigar, úplně fit nebyli ani jeho náhradníci. A tak Teplice znovu sáhly po zkušeném brankáři, jehož vždy zdobila především skromnost. Dokládá to i jeho reakce na otázku, zda by po výkonu, jaký předvedl proti Plzni, mohl třeba i vytlačit zraněného Grigara z pozice jedničky.
"Ježíš, to vůbec ne!" valil oči Slavík a z jeho odpovědi nešlo nevnímat ostych. "To je strašně daleko tohle říkat, je to jeden zápas. Předtím v Brně to nebylo úplně ideální, teď se naopak vyhrálo. Ale na nic dalšího nemyslím. Pokud budu zdravý, chci si to užít. Ukázat, že ještě chytat umím. A pokud možno týmu pomoct."
To se Slavíkovi proti Plzni povedlo dokonale. Byl to pro Teplice naprosto kritický moment, když proti nim byla za bezbrankového stavu po Kleinově faulu nařízena penalta. Zatímco fanoušci zuřili a tepličtí hráči naháněli po trávníku sudího Jecha, brankář se soustředil na klíčový okamžik. Hned byl rozhodnutý, kterou stranu riskne.
"Doufal jsem, že to Bakoš bude kopat na jistotu. A zaplaťpánbůh, že to úplně ideálně nedal. Neříkám, že bych si věřil, že to chytím, to člověk nikdy neví. Ale zachoval jsem chladnou hlavu a vyplatilo se. Štěstí se obrátilo ke mně!" Však si ho také zaslouží. Není to tak dávno, co Slavík s Grigarem býval na přibližně stejné úrovni.
A možná jen pár let navíc proti konkurentovi z něj udělalo v Teplicích náhradníka. Vychytaná nula s mistrem je aspoň malá satisfakce. A hlavně velká připomínka brankáře, na něhož už se pomalu zapomínalo. "Vítězství nad Plzní, chycená penalta, lidi řvou vaše jméno. Za to jsem hrozně šťastný. Co víc si člověk může přát?"
Snad jen víc takových zápasů.
