Přesto by rádi promluvili do tabulky nejlepších kanonýrů v Gambrinus lize a Sigmu prostříleli do Evropy. První úkol se zdá být po polovině soutěže dosažitelnější. Hanáci jsou až devátí. Ordoš se trefil už osmkrát. Šultes zatím pětkrát.
"Věřím, že Michal dá za sezonu nejvíc branek ze všech," tvrdí objev ligy a dvorní Ordošův nahrávač ve společném rozhovoru pro MF DNES.
Tabulku střelců vede Marek Kulič s devíti zásahy. Michale, přijímáte hozenou rukavici?
Michal Ordoš: To raději ne.
Pavel Šultes: Jestli můžu mluvit za Michala, tak hozenou rukavici přijme, protože bude zase dávat góly do prázdné brány. Myslím, že Michal vyhraje tabulku střelců. Favorizuje ho i Horst Siegl. Doufám, že se mu to podaří.
O: Je to hodně zrádné. Podívejte se na Keriče – loni dal patnáct gólů a teď se trefil až v posledním kole. Je to o štěstí, o týmu. Před sezonou jsem si dal za cíl deset branek. Když je na jaře dám, budu spokojený.
Michal Ordoš
Počet zápasů v lize:
|
O: Všechno, co má! Š: No, tak patnáct korun. Petr Drobisz před sezonou přinesl do kabiny tiket, kde si na Michala vsadil. A kurz byl třicet. Dal to za deset korun a lístek připíchl na nástěnku...
O: ... a Martin Kotůlek (asistent trenéra) ho vyhodil! On nesnáší sázení. Peťa Drobisz mu pak po jednom zápase řekl, ať si připraví tři kila. To mě rozesmálo.
Máte za sebou nejlepší podzim v kariéře?
Š: Já určitě. Vždyť jsem předtím nedal v lize ani jeden gól. Na to se ale nehraje. Výkony musíme o to víc potvrzovat, musíme dávat branky a vyhrávat.
O: I pro mě to byla nejlepší půlsezona. Osm gólů za podzim jsem ještě nedal. Celkově jsem v Olomouci spokojený se vším, a to jde vidět i na hřišti. Daří se mi tady a zažívám své nejlepší období v kariéře.
Minulou sezonu jste dal devět branek, teď už osm. Probudily se ve vás střelecké schopnosti až v Olomouci?
O: Abych na osmi nezůstal. Nedá se říct, že se probudily až v Sigmě. Góly jsem dával vždycky – v žácích, v dorostech, v béčku Slovácka. Akorát jsem v lize nikde pravidelně nehrál. Ve Slovácku jsem vyletěl, do Boleslavi jsem přišel až týden před ligou a sestava už byla nachystaná. Kulič s Peckou mě do ní vůbec nepustili. Odešel jsem do Bohemky, kde jsem začal hrávat. V Olomouci se vyhrává, tomu bych i přisuzoval góly.
Dosud byl Šultes pro ligu panem Neznámým, z čehož jste oba těžili. Počítáte s tím, že na jaře už vás obránci budou důkladněji střežit?
O: Z vlastní zkušenosti vím, že si nás budou hlídat teď víc. Bude to těžké. Ale věřím, že góly budeme dávat pořád, protože ofenzivní styl mančaftu nám sedí.
Š: Upozornili jsme na sebe jako celý tým. Například když jsme přijeli do Ostravy, Baník zalezl. Hráli jsme venku do plných. To je pro mě vrchol nefotbalu, absolutní destrukce. Snad takhle proti nám nebude hrát každý.
Nedivte se, vždyť jste dali za pět zápasů devatenáct branek!
Š: Ale fotbal se hraje pro lidi a ti chtějí vidět góly.
O: I pro mě byla hra Baníku proti nám zklamáním. Je vidět, že trenér Koubek všechno valí na výsledky.
Vám ale výsledky, jaké má Baník, chybějí. V lize jste až devátí.
Š: No, nevyšel nám start. Po výhře na Bohemce to šlo jenom dolů a dolů. Sérii jsme zastavili až s Brnem a od té doby nám to šlapalo.
O: Začátek sezony byl ale dobrý. Hráli jsme poháry a myslím, že jsme na ně pak v lize trochu dojeli. Zahráli jsme super zápasy na Aberdeenu, na Evertonu – zkušenost pro všechny v klubu. Pak nám ale v lize ujel vlak. Na konci podzimu jsme zachraňovali, co se dalo. A famózním způsobem.
Opravdu vám Evropská liga ublížila?
O: Myslím, že jo. Byli jsme pořád spolu na hotelech, kádr se hodně točil. Trenér zkoušel různé varianty, ale pořád nám to nešlo. Až do zápasu s Brnem...
... který jste vyhráli 5:0. A poprvé jste nastoupili spolu v útoku.
O: To nebylo jen o nás dvou. Ale je pravda, že jsme spolu hráli vůbec poprvé. Ani v přípravě jsme v útoku nehráli vedle sebe. S Brnem se zvedl celý tým, my jsme vepředu dávali góly. Na jaře se pořád můžeme dotáhnout na pohárová místa. O Evropskou ligu budeme bojovat také v Ondrášovka Cupu.
I tak je pro Olomouc zřejmě škoda, že jste spolu nehráli už dřív.
Š: To je na trenérovi. Dohromady nás dal v desátém kole. Zaplaťpánbůh za to! Myslím, že jsme se mu odměnili góly a slušnými výkony, se kterými může být spokojený.
O: Ovlivnila to i zranění. Byl jsem v nemocnici, pak zase nehrál Šulty. A pak nás vyndal oba dva. Ale nakonec se začalo dařit celému mančaftu. Vyšlo vše, na co se sáhlo.
Pavel Šultes
|
O: Já jsem zažil podobně pěkný fotbal ve Slovácku pod Jarolímem. Hodně ofenzivně jsme hráli i v Boleslavi. Ale osobně na hřišti jsem to zažil až tady.
Š: Já jsem nikdy nic podobného nezažil. Tak ofenzivní a atraktivní fotbal jsem ještě nehrál. I když naši diváci to návštěvami moc neocenili. Nevím, co ještě chtějí.
O: Všichni říkají, že hrajeme pěkný fotbal, ale lidí chodí málo. Po Slavii jsem slyšel, že naši diváci ještě počkají, co se stane s Budějovicemi, a pak že přijdou. Stejně nepřišli. Chodí čtyři tisíce věrných. Na Everton by pak stáli na lístky až k letadlu. Ale tak je to všude.
V české lize je útočná hra vzácná.
O: Je to riskantní styl. Trenér ofenzivní myšlenkou zariskoval a vyšlo mu to.
Š: Jsme rádi, že trenér Psotka tady zůstal. Klíčový byl zápas s Brnem, který jsme hráli i za něj. Tým by se ale za něj postavil, i kdyby se nevyhrálo.
O: Pan Kubíček pak říkal, že by trenér zůstal, i kdyby se nevyhrálo. Zajímalo by mě, jak by to bylo. Kdo ví. Těch pět zápasů bylo fantastických.
Zdeněk Psotka je asi trenérem podle útočníkova gusta?
O: Musíte mít na ten styl hráče. Za odvahu má trenér ale štěstí.
Doma nastupujete, Michale, pod Pavlem v roli čtvrtého útočníka. Vyhovuje vám to?
O: Vyhovuje. Doma jsme silní celkově, dostaneme se do tlaku. Pod Pavlem se mi hraje dobře. Obránci si víc všímají jeho.
Š: Když se daří, tak je mi jedno, jestli hraji ze středu či zkraje. I když nerad tolik bráním. Chci mít víc sil na útočení, proto je lepší být na hrotu. S Michalem si v útoku vyhovíme.
O: A to jde vidět i na tréninku. Sedli jsme si hodně.
V čem hlavně?
O: Vím, že když mu přihraji, vrátí mi to. Jsou útočníci, kteří vám už zpátky nepřihrají. Pavel se mě snaží hledat.
Š: Ani jeden nechrtíme.
Nežárlíte vzájemně na střelecké úspěchy druhého?
Š: Absolutně vůbec. Akorát se jen hecujeme.
O: Takhle rozhodně nemyslím. Když dá Pavel gól, vím, že z toho mám něco i já – body pro tým. Jen má pak Šulty vyšší prémie.
Tipnete si počet branek, které dohromady do konce ligy dáte?
Š: Doufám, že jich bude co nejvíc.
Když zopakujeme, co jsme nastříleli na podzim, bude to dobré.
O: To by pak ti Rakušané museli nabídku na tebe zvýšit. Na jaře to bude ale těžší, obránci si nás budou více všímat.
Oba jste si prošli Slováckem. Co vás ještě spojuje?
O: Ani povahově nejsme tolik odlišní. I když já mám víc rozumu.
Poradím vám. Pojí vás i památná fotka, která zachytila, jak si při oslavě branky dáváte pusu.
O: Prvně jsem myslel, že na mně Pavel usnul. (směje se)
Š: Dal jsem mu pusu z radosti, z emocí, protože se nám oběma podařilo vstřelit branku.
O: Byl krásný pocit vidět tu fotku pak ve všech mobilech.
Předpokládám, že tentýž pocit neměly vaše přítelkyně.
Š: Moje mi řekla, že jsem buzna. A tím to haslo. (smějí se)
O: Moje mi řekla, že nejsem normální. Stálý ohlas to má v kabině.
Š: Přišla mi mms s tou fotkou od pěti různých lidí. Zaznamenala to širší veřejnost.
Možná je ideální čas slíbit, že už tak slavit branky nebudete.
O: Ano, tím to skončilo. Vždyť je prasečí chřipka! Š: Musíme si na to dávat pozor, protože následky byly velké.
Jak vás tak poslouchám, i po lidské stránce si vyhovujete, máte podobný humor. Je vůbec něco, co vám na sobě vadí?
O: Ve sportu se vždycky chytnete kvůli něčemu. Na tréninku je to pořád. Soplák mi odsekává. Pořád se nemůžeme plácat jen po zádech.
Š: Čtrnáct dní jsme ale na sebe naštvaní ještě nebyli. Hodíme to rychle za hlavu.
V lize jste si udělali jména. O Pavla už projevil zájem rakouský Kapfenberg. Napadlo vás, že se z Olomouce můžete prostřílet do zahraničí?
Š: Snem každého fotbalisty v české lize je dostat se ven a zajistit se do konce života. Pro mě taky.
Rakušané ale prý za vás nabídli směšně nízkou částku. Byl jejich zájem opravdový?
Š: Vím částku, kterou za mě nabídli. Byl jsem překvapený, jak směšná cifra to byla. Takže mě Sigma nepustila. Pokusím se zase předvést, abych se do ciziny jednou dostal.
O: Myslím, že částka za Pavla odpovídala jeho výkonům. (směje se)
Kolem vás, Michale, také sondují zájemci?
O: Fotbal nemůžete hrát do padesáti. Hráč musí vydělat peníze, protože přechod do normálního života je po konci kariéry strašně těžký. Nedokážu si představit, co bych dělal. Do ciziny bych chtěl.
Š: Třeba do Ruska.
A kdyby záleželo na vás?
Š: Já bych volil Španělsko.
O: Mně by se líbilo třeba v Bundeslize. Co se týká návštěvnosti a nasazení, líbí se mi Německo hodně. Mluvil jsem s Michalem Kadlecem a říkal mi, jaký je to neskutečný rozdíl. Běží tam záběry ze třetí ligy v hlavní televizi. Tady máte jen Dohráno, a to je všechno.
Nepožádal jste ho, ať se o vás v Leverkusenu zmíní?
O: (usměje se) Ne, ale pozval mě tam. Ještě před Vánocemi se chystám za ním jet.
Přestup v rámci ligy by pro vás nebyl zajímavý?
O: Já už tady nejdu nikam. Byl jsem snad všude. Sparta se Slavií jsou sice naše velkokluby, ale do ciziny se dá jít i z Olomouce. I když všechno je o financích.
Š: Když jsem byl v Opavě, říkal jsem si, že ve druhé lize už jinam nepůjdu. Nevím, jestli bych šel třeba do Sparty či Slavie, ale raději bych zamířil rovnou ven.
Dáte si na Vánoce dárky?
Š: Jo, dám Michalovi zlatou kopačku a on mi za ní po sezoně dá sošku krále ligových kanonýrů.
