„Chtěli jsme to zlomit, ale asi jsme si nechali vkrást do hlavy myšlenky na to, kde se nacházíme a první půlku zápasu se Slováckem jsme prospali,“ řekl David Pavelka, autor druhého libereckého gólu. „Druhý poločas byl sice reklama na fotbal, ale bohužel pro nás jen s jedním bodem a to je málo.“
David Pavelka
Pátý zápas v řadě jste nevyhráli, na kontě máte zatím jediné vítězství. Co na to říkáte?
Měřítkem je hlavně to, kde se nacházíme a je jasné, že remízami se nahoru neprokoušeme. Na Bohemku musíme už jet s tím, že opravdu vyhrajeme a ukopeme to hlava nehlava.
Co by v téhle situaci pomohlo?
Výhra. Nic jiného. Potřebujeme zvítězit, aby to z nás spadlo, protože už je to jen psychická záležitost. Fotbal umíme hrát, máme spoustu šancí, ale neproměňujeme je.
Takže v prvním poločase se Slováckem, který jste prohráli 0:2, na vás ležela psychická deka?
Nechci si hledat alibi, ale viděli jste sami, že jsme kazili přihrávky, které bychom na téhle úrovni kazit neměli. Některé situace byly až úsměvné. Nedokážu si vysvětlit, co jiného by to bylo, než nějaká křeč...
Co se odehrávalo o přestávce?
Vždycky jsou dvě varianty: buď bude bouřka, nebo klid. A teď trenér zvolil klid, protože věděl, že je to jen o našich hlavách. Pomohlo to, nějaká bouřka by asi nebyla na místě.
Po obrátce jste vyrovnali na 2:2. Co chybělo k úplnému zvratu?
Slovácko i za stavu 2:2 chtělo hrát. Bylo to nahoru-dolů a mohli jsme prohrát i vyhrát. Remíza je asi zasloužená, ale pro nás špatná. Řekl bych, že nám trošku chybí zkušenosti. Máme tlak a místo abychom sypali do vápna jeden centr za druhým, tak to rozkombinujeme a soupeř se dostane do hry. Takže kdybychom zvýšili tlak, možná by tam spadla nějaká haluz. I první náš gól byl víceméně náhodný.
Za stavu 0:2 jste šel sám na brankáře, ale nedal jste. Vyčítáte si to?
No jasně. Bylo to v 50. minutě, a kdybych dal gól, zápas mohl vypadat jinak. Zodpovědnost byla v tom okamžiku na mně, takové šance musím dávat.
Sedm remíz z jedenácti utkání, to už je kuriózní, souhlasíte?
Ano, ale pro tenhle klub je kuriózní hlavně to, že máme tak málo bodů.
Až tak málo, že vás můžou čekat záchranářské starosti.
Tak to je černý scénář, ale samozřejmě je to teď i realita. Musíme zabrat. Nikdo z klubů před námi na nás čekat nebude. Teď budeme hrát s týmy, které se většinou ještě ke konci sezony motají na spodku tabulky, takže ještě do konce roku musíme posbírat co nejvíc bodů.
Cítíte velký tlak od vedení?
Nevím, jestli to trenér nebo sportovní ředitel Honza Nezmar brzdí, ale extrémní tlak na nás zatím nedoléhá. V kabině ale jsou kluci, kteří tady zažili hezké roky a tituly a už to nás žene k tomu, že nechceme být tam, kde teď jsme.
Je nejbližším cílem Liberce záchrana?
Hlavně musíme začít vyhrávat a vydrápat se do úplně jiných příček. O záchraně bych ještě nerad mluvil, i když teď tam jsme opravdu namočení.
