A když se v hlasování čtenářů MF DNES a iDNES.cz o nejlepšího sportovce Jihomoravského kraje za měsíc červenec odečetly neplatné hlasy, mohl se Kalouda radovat i z úspěchu v této anketě, v níž těsně porazil badmintonistku Kristýnu Ludíkovou a amerického fotbalistu Pavla Motúze.
"Nesledoval jsem to, ale mám z toho radost, jasně. Jsem z toho hodně překvapený," vyprávěl Kalouda.
Ptát se vás, jestli pro vás byl červenec úspěšný měsíc, je asi zbytečné. Myslíte ale, že bude ve vaší kariéře opravdu zlomovým?
Těžko říct. Určitě to byl pro mě neskutečný měsíc. Doufám, že na úspěch z Kanady navážu i v lize a získáme s Brnem co nejvíc bodů.
Jak se po návratu z Kanady změnil váš život?
Zatím moc ne, nikam se nestěhuji. Akorát když se člověk vrátí do rodné vesnice, do Šaratic, tak ho každý obletuje, to je hodně příjemný. Nebo když jsme hráli generálku v Opavě, tak k lavce přiběhli malí kluci a chtěli podpis. Takže nějaké rozdíly jsou a já jsem za to rád. Když se někomu povede takový turnaj, tak si pak daleko víc věří a sebevědomí hraje při zápase hodně velkou roli. U mě je snad vyšší o sto procent.
Ten úspěch je ale i závazek. Byla by škoda ho nevyužít k posunu v další kariéře, že?
To by bylo super. I kvůli Brnu. Moc bych chtěl, aby se nám v lize dařilo a hrál se tady dobrý fotbal. Pak věřím, že přijde na zápas i víc fanoušků.
Vy ale pocházíte ze Šaratic. Kdy a v kolika letech jste se dostal do brněnského klubu?
Ještě jako malej. Už od čtvrté třídy základky jsem chodil do Brna na Janouškovu. Věděl jsem, že v Brně mívají nábory, tak jsem to jel s taťkem zkusit. A vyšlo to.
Co mělo vlastně z vašeho představení v Kanadě větší ohlas, tři pěkné góly, nebo vaše následná oslava do televizních kamer? Přesněji ta první, tedy do objektivu fotografa.
Tak půl na půl. S tou kamerou jsou to takové srandičky. Když se ale bavíme vážně, tak spíš o těch gólech. Ohlas to má opravdu velký. Pro mě bylo třeba něco nádherného, když jsem mohl svou medaili ukázat v Brně klukům v kabině.
Ale právě vaši brněnští spoluhráči vaši oslavu do objektivu fotoaparátu jen tak nenechali, že?
To je pravda. Vylepili v kabině fotku, jak křičím do toho foťáku, a dopsali tam, koho zdravím. Pejsky, kočičky... (smích) Bylo tam snad úplně všechno, co na naší planetě žije.
Za postup do finále jste si mezi sebe rozdělovali finanční prémii, každý z hráčů dostal přibližně sto tisíc korun. Jak jste s nimi naložil?
Zatím jsem je ještě nedostal. Chtěl bych si z toho udělat základ na nový auto. Ale nespěchám na to, z bytu to mám na stadion kousek, můžu jet tramvají.
Nepadne část odměny na účet za mobil? Z Kanady jste dělal hodně rozhovorů, také jste si často volal s přítelkyní. Jaký jste měl účet?
Asi deset tisíc, takže celá částka na to nepadne (smích). Normálně mívám tak maximálně patnáct set, jenže v Kanadě jsme byli měsíc, s tím se muselo počítat, hlavu jsem si s tím nelámal. Už to mám zaplacený.
Jak velká změna oproti zápasům na mistrovství světa bylo naskočit do české ligy proti Zlínu?
Mrzelo mě, že jsme nedostali víc volna, protože v tom zápase na nás padla deka a bylo to špatný. Necítil jsem se ve své kůži. Poslední dva měsíce byly hodně náročné.
Do brněnského týmu vám teď přibyl další fotbalista z úspěšného výběru v Kanadě – Lukáš Kubáň. Společně se Střeštíkem a Oklešťkem jste tak v Brně hned čtyři hráči, k tomu ještě trenér Soukup.
My jsme se s Lukášem hodně skamarádili, říkal jsem mu, že by bylo super, kdyby šel do Brna. Jsem rád, že to vyšlo.Věřím, že nám to v Brně půjde stejně jako v Kanadě.
Vy máte svoji situaci v Brně ztíženou tím, že nemáte místo ve středu zálohy a musíte hrát na kraji. Jak se s tím vyrovnáváte?
Je to pro mě těžké, na kraji je to něco úplně jiného. Ale jsem mladej kluk a musím odvádět stoprocentní výkony, kamkoliv mě trenér postaví. Jsem hlavně rád, že můžu hrát.
A až dáte gól, budete ho slavit stejně jako v Kanadě?
Asi ne, nikomu jsem to teď nesliboval. V Kanadě jsme byli daleko od domova, takže jsem chtěl pozdravit rodinu a všechny známé.
Vítězové červencové ankety v ostatních krajích - ZDE.
 Český záložník Luboš Kalouda se do televizní kamery raduje ze své trefy proti Španělsku. |
