Na svou šanci čekal dlouho. "Už druhým rokem nakukuju do áčka, tak jsem rád, že jsem se dočkal."
Kratochvíl nastoupil na pozici bránícího středního záložníka, tedy v prostoru, kterému obvykle velí reprezentant Gedeon. Stylem hry svého zkušenějšího spoluhráče hodně připomínal.
Často se pouštěl do obranných skluzů, a protivníkům tak několikrát přerušil rozehrávku. "Měl jsem za úkol odebrat co nejvíc balonů a hned je dávat útočníkům nebo Ríšovi Dostálkovi, aby je rozděloval," tlumočil Kratochvíl pokyny, které mu před utkáním udělil trenér Beránek.
"Normálně neskluzuju, ale v lize prostě musím, jinak bych ty balony nezískal," ví jedenadvacetiletý Kratochvíl, který v loňské sezoně vybíhal k zápasům třetiligového B týmu s kapitánskou páskou na postu pravého obránce. Nevadila mu tedy změna?
"Ve středu zálohy jsem se ze začátku trochu hůře orientoval. Musel jsem se víc rozhlížet," vyprávěl Kratochvíl. "Ale pár zápasů jsem si na tomto postu zkusil už v béčku a soustředění v Německu, takže to bylo celkem v pohodě."
První zápas v lize a hned vychytaná nula. Touto bilancí se může pochlubit slovenský brankář Matúš Kozáčik. "Byl jsem trochu nervózní, ale ne zas nějak přehnaně," sípal po zápase Kozáčik. "Kde jsem nechal hlas? Na hřišti. To mám z toho, jak jsem organizoval obranu a křičel na kluky."
V brance si počínal jistě. Vybíhal na centry a s přehledem je sbíral ze vzduchu nad hlavami útočníků. Zaváhal jen v prvním poločase. Při centru Vidličky se nedohodl se Zachariášem, který míč na poslední chvíli odvrátil na rohový kop. "Šel jsem z branky ven, ale Zachy to už měl na noze a urval to pryč," vrací se k celé situaci Kozáčik.
Devatenáctiletý gólman je ve Slavii rok a půl. Stejně jako Kratochvíl přišel z B týmu a hned se prosadil na post týmové dvojky za Radkem Černým.
"Jsem rád, že jsem dostal šanci. Moc si toho vážím, ve Slavii je hodně nabitý kádr," říká Kozáčik, který doufá, že ho nemine nominace na světový šampionát dvacetiletých na přelomu listopadu a prosince letošního roku ve Spojených arabských emirátech.
