Páteční zápasy na Julisce začínají být pomalu jistou zárukou ofenzivní podívané. Před třemi týdny Dukla doma smetla Jablonec šesti góly, naposledy v utkání plném šancí porazila Olomouc 2:0.
„Hlavně v prvním poločase to bylo nahoru dolů. Už po dvanácti minutách jsme měli tři dobré šance a příležitost měl i soupeř,“ komentoval zápas Luboš Kozel, domácí trenér.
Tomu udělaly radost standardky, ze kterých Dukla dvakrát skórovala. A v obou případech se prosadili obránci.
„Od Néstora jsem dostal krásný míč přesně na hlavu. Já si jen naběhl do volného prostoru,“ přiblížil stoper Lukáš Štetina situaci, po které gólem nasměroval Duklu za definitivní jistotou záchrany v první lize.
K té scházel Pražanům před osmadvacátým kolem ještě bod. „Rozhodně z nás něco spadne a další zápasy už můžeme dohrát v klidu. Navíc jsme se dotáhli na Slovácko s Jabloncem,“ pokračoval spokojený autor vítězné branky.
Jeho kolega z defenzivy svým dílem k výhře přispěl po přestávce.
I s maskou na obličeji se Ondřej Vrzal položil do centru zprava a na Julisce spustil podruhé v zápase tamní gólový song. „Je to zvláštní, že jsem s maskou dal góla hlavou. Zatím vážně funguje,“ radoval se devětadvacetiletý odchovanec Slavie.
S ochranou obličeje po zranění se trefil ve druhém z posledních tří domácích zápasů. „Je takovým srdcem týmu,“ řekl o něm po zápase trenér Kozel.
Dukla teď - dvě kola před koncem - pokukuje po umístění v horní polovině tabulky. Poslední ligový týden hraje v Teplicích a poté doma proti Slovácku, se kterým se momentálně dělí o osmou pozici.
„Jsme spokojení, že je záchrana hotová. Teď už můžeme sezonu dohrát v klidu,“ usmíval se Vrzal, který však zároveň přiznal, že cíle a možnosti Dukly byly vyšší.
„Často jsme ztráceli vedení v posledních minutách a kvůli tomu spoustu zápasů remizovali. Když to sečteme, mohli jsme hrát klidně o poháry,“ zalitoval Vrzal.
Tak třeba za rok.
