Posila z Mladé Boleslavi to ale na Letné nebude mít jednoduché - v systému hry na jednoho klasického útočníka mu v cestě do sestavy stojí kapitán Lafata, Bednář nebo navrátilec z hostování Balaj.
Co tak silné konkurenci říkáte? Nemáte obavy?
Je to jen na mně. Nejdu do Sparty, abych tu dělal páté kolo u vozu, budu se snažit ukázat na hřišti v tom nejlepším světle. A konkurence pro hráče není nikdy špatná. Je mi jasné, že tu nebude jen jediný útočník, musím se s tím porvat.
Neberete to tedy tak, že přicházíte jako trojka za zavedenou dvojicí Lafata-Bednář?
Udělovat nějaká čísla, jestli jsem trojka, šestka, dvanáctka, to nemá cenu. Na to nemyslím, jdu se o to porvat. Asi tady budu pod větším tlakem, ale chci zase získat do fotbalu chuť a ukázat, co ve mně je.
Chuť jste ztratil poté, co jste v Boleslavi vypadl ze sestavy?
Tak to říct nechci. Prožil jsem si horší chvíle, ale snažím se vzít si z toho to dobré, je to zkušenost.
Bude to, že jste na jaře tolik nehrál, minusem na startu přípravy?
Samozřejmě to trochu minus je. Zápasové vytížení je důležité, já jsem ho na jaře moc neměl. Ale pořád jsem se musel fyzicky udržovat tak, abych byl připravený kdykoli naskočit a odevzdat maximum.
První trénink máte úspěšně za sebou. Když jste přijížděl, necítil jste trochu nervozitu?
Lehce. Přišel jsem do nového prostředí, nevěděl jsem přesně, co od toho očekávat. Ale zatím tu na mě všechno působí jen pozitivně.
Co vám vůbec proletělo hlavou jako první, když jste zjistil, že se o vás Sparta zajímá?
Že bych mohl hrát Ligu mistrů. Mile mě to překvapilo, protože kam jinam v Česku jít, když Sparta letos vyhrála titul i pohár? Je to výzva, která se neodmítá. A já si nedávám malé cíle.
Už jste si stihl vybrat číslo, s jakým budete nastupovat?
To ještě nevím, s nikým jsem se o tom nebavil. A vlastně jsem o tom ani nepřemýšlel, je mi to jedno. Řešil jsem jiné věci: třeba abych trefil na Strahov. Jel jsem přes celou Prahu, tak jsem tu chtěl být včas, což se naštěstí povedlo.
Sparťanští fanoušci vám vyčítali zákrok na Václava Kadlece, po kterém utrpěl zlomeninu čelní kosti. Už vám to teď někdo připomněl?
Ne, tady nikdo. Jen jsme se o tom doma bavili s tátou a s přítelkyní. Ale k tomu bych se už nechtěl vůbec vracet, je to minulost. Vencovi jsem se pak omluvil, dál je zbytečné se v tom babrat.
