Zrovna před týdnem si podával ruku s reprezentačním parťákem Markem Hamšíkem a horlivě mu říkal: "Za pár dní se uvidíme. Moc se těším."
Jenže k žádnému shledání nedojde.
Michal Ďuriš si při přátelském utkání Slovenska zranil kolenní vazy a první utkání v Evropské lize proti Neapoli musí vynechat. "Štve mě to, ani nevíte jak. Snad stihnu aspoň odvetu," říkal slovenský ofenzivní záložník, když jeho kluboví spoluhráči odlétali ze sněhového království na jih Itálie.
Michale, jak moc to bolí, že jste mimo hru?
Když mi doktor oznámil diagnózu, byl jsem naštvaný a strašně zklamaný. Dva měsíce se těšíte na velký zápas a najednou ten sen zmizí. Přitom celou přípravu jsem odmakal bez zranění, bez úlev, bez problému.
Tak co se přihodilo při přátelském utkání v Belgii?
Na první pohled nic zvláštního. Při jednom ze soubojů mě lehce píchlo v koleni, odehrál jsem zbytek utkání a myslel si, že je všechno v pořádku. Jenže hned pak mi koleno ztuhlo, což se nemělo stát. S nataženými vazy se prostě hrát nedá.
Z pohledu laika to nevypadá příliš nadějně ani pro odvetu, že?
Já doufám, že se do kupy dám. Přece jen, kolik takových zápasů můžete během kariéry zažít? Vzpomínám, že na podzim jsem nastoupil i se zlomeným palcem na noze. Marek Bakoš byl tehdy zraněný, trenér neměl, koho poslat do útoku, tak jsem si nechal palec opíchnout a šlo se na věc.
Takže byste klidně riskoval znovu?
Bije se to ve mně. Na jednu stranu bych měl být trpělivý, protože prvořadé je zdraví, na druhou stranu bych si nechtěl nechat ujít souboj se špičkovým týmem Itálie. S týmem, kde hraje Marek Hamšík. Je to právě rok, co jsem sledoval Neapol v osmifinále Ligy mistrů proti Chelsea. Vypadla až v prodloužení a hrála skvostně. Kdo ví, mít trochu víc štěstí, třeba mohla celou Ligu mistrů vyhrát místo Chelsea. Hlavně v ofenzivě má obrovskou sílu.
Ofenzivní nájezdy Neapole mají na starosti hlavně střelec Cavani a právě Hamšík. Souhlasíte?
No jistě! O Cavanim se vůbec nemusíme bavit a Markovy kvality jsou vidět zrovna tak. Na neapolské i slovenské poměry je to prvotřídní hvězda. Jenže mnohem většího uznání se mu dostává v Itálii. Z osobního pohledu nechápu, proč si na Slovensku takových fotbalistů nedokážeme vážit.
Třeba proto, že v Neapoli hraje Hamšík ještě výrazněji než v národním týmu.
Jenže Slovensko hraje úplně jiný fotbal než Neapol. Žádné mužstvo na světě nemůže stát jen na jednom člověku. Ani Messi není v dresu Argentiny tak výrazný jako v Barceloně.
Mimochodem, hecovali jste se s Markem Hamšíkem hodně, když jste se minulý týden potkali na reprezentačním soustředění? Oba jste přece vyrůstali v Banské Bystrici.
Nehecovali. Známe se sice dlouho, hrávali jsme proti sobě už v žáčcích - já za Dubovou, on za Podlavice, ale úplní blízcí kamarádi nejsme. Až loni mě Marek pozval, abych se zúčastnil charitativní akce na Oravě, tam jsme se poznali víc. Teď jsme mohli stát proti sobě, což by byl celkem pikantní souboj.
Bohužel nebude.
Ale pár plzeňských Slováků snad na hřišti bude... Marek bere souboj s Viktorkou nesmírně prestižně.
Platí to i pro celou Neapol? Neprozradil vám náhodou Hamšík, jestli nebude trenér Mazzarri šetřit klíčové hráče pro italskou ligu, kde bojují o titul?
Popravdě, z Markových slov spíš vyplynulo, že Neapol nic nepodcení. K Plzni mají respekt a sami chtějí zažít uspěch. Sice na podzim hrávali Evropskou ligu v promíchané sestavě, ale teď už jde do tuhého.
To máte pravdu. Jaké šance má tedy Plzeň proti favoritovi?
Nevzdáváme se. Doufám, že bez šance nejsme. Loni i předloni jsme se v pohárech přesvědčili, že se můžeme měřit s kdekým.
To se uvidí zanedlouho. Jak vlastně první zápas proti Neapoli prožijete vy?
U televize. Ještě nevím, jestli s partou nebo sám. Nohy mi cukat nebudou, zato nehty na rukou budu mít ohryzané. Být nechtěným fanouškem je pro mě stokrát horší, než stát na hřišti. Nemůžu nic ovlivnit a mám z toho nervy.
