Čím to je, že tak často utkání nedohrajete kvůli svalovým i jiným potížím?
Těžko říct, i doktoři mi říkají, že stát se to může kdykoliv komukoliv. Já se navíc před zápasem i před tréninkem hodně protahuju, nic nepodcením.
Byla právě zranění hlavním důvodem, proč jste se natrvalo neprosadil v ligové Sigmě Olomouc?
To nevím. Je pravda, že zranění mě občas limitují. V Sigmě pod trenérem Uličným jsem byl půl sezony úplně stabilně v sestavě, dal jsem tři góly. To jsem byl úplně bez zranění. Pak ale jedno přišlo, navíc zrovna trošku vážnější, já na dva týdny vypadl z tréninku a to se pak v lize už těžko dohání.
Jak jste na tom vlastně zdravotně nyní? O víkendu jste nehrál.
Ve čtvrtek začínám trénovat. Sval byl naštěstí natáhlý, teď jsem měl pět dní klid a doufám, že už to zase bude dobré. Já jsem předtím odehrál šest zápasů celých, bez jakéhokoliv problému. Doufám, že toto byl nějaký záchvěv. Je to sval přímo pod zadkem a toto místo jsem ještě nikdy zraněné neměl. Samotného mě to překvapilo.
Jak se vám to přihodilo?
Mně se to zranění stalo už při domácím pohárovém zápase, ale ještě jsem to nějak dohrál. Pak jsem sice hrát nemohl druhou ligu kvůli karetnímu trestu, ale nastoupil jsem za béčko. I v tom zápase jsem to cítil. Při odvetě na Baníku mně ale v tom svalu znovu píchlo při jedné šanci a věděl jsem, že už to nepůjde. Hned jsem si řekl o střídání, aby se mi s tím nestalo ještě něco horšího.
A hru týmu, který vyválčil senzační postup do semifinále, jste tak sledoval jen z lavičky.
Byla to pro mě fakt velká škoda. Já se na ten zápas strašně těšil a zahrál jsem si jen pětadvacet minut. Každopádně je hlavní, že to kluci zvládli a postoupili jsme.
Pohárové semifinále se blíží. Jak jsou na tom ostatní marodi?
Doktor je určitě dá do kupy, na Slavii chtějí všichni jet. Ale teď se musíme soustředit na domácí zápas se Sokolovem. Pošesté v řadě jsme remizovali a tak pro nás bude sobota hodně důležitá.
Pouze v jednom z osmi jarních druholigových zápasů jste dali víc než jeden gól, čtyřikrát jste naopak vyšli střelecky úplně naprázdno. To už nemůže být jenom smůla, ne?
Šancí si vypracujeme celkem hodně, ale bohužel je neproměňujeme. Slyšel jsem, že stejné to bylo i teď na Spartě B. V některých momentech třeba nějaká smůlička hraje roli, když střela jde do tyče. Ale často je nutné zachovat chladnější hlavu. Když jde člověk sám na brankáře, tak by to měl proměnit. Takové situace rozhodují zápasy. Tím spíš, že až tolik gólů asi střílet nebudeme.
Váš devatenáctiletý parťák Peter Sládek teď měl v několika zápasech velké příležitosti a v rozhovorech se to pak snaží zlehčovat se slovy, že snad gól nikdy nedá.
Já jsem se o tom s Peťou bavil. Je to mladý útočník, jeho čas přijde. Jak mu tam jednou něco spadne, třeba náhodný gól nebo do prázdné brány, klidně za týden na Slavii, tak začne branky dávat. Potřebuje se uklidnit, fotbalově je hodně šikovný.
