Spousta expertů míní, že na turnaji může skončit vysoko. "Lepší tým jsme nikdy neměli," prohlásil nedávno legendární Josef Masopust, stříbrný s Československem na mistrovství světa 1962.
A uznávaný slovenský trenér Jozef Vengloš tvrdí: "Vaši fanoušci si mají právo myslet, že můžete být mistři světa."
Nejsou to až přehnaná očekávání? "K vítězství na šampionátu nestačí pouze kvalitní tým," upozorňuje Brückner. "Musí vyjít dalších 10 až 15 aspektů, které můžete ovlivnit částečně nebo vůbec."
Přesto je perspektiva českého týmu růžová. A v neděli se ještě vylepšila: k tréninku s týmem vyběhl poprvé od říjnového vážného zranění "nenahraditelný muž" Jan Koller.
Dvoumetrový útočník sice oběhl jen pár koleček kolem stadionu, ale tvrdil: "Nedávno jsem tomu moc nevěřil, ale teď už jsem docela optimistický v tom, že šampionát stihnu."
Prakticky stejný souboj s časem i zraněním svádí v těchto dnech i druhý dlouhán na hrot, Vratislav Lokvenc. Zdraví nejsou nyní ani Galásek a Grygera, ale jejich účast v Německu by to nemělo ohrozit.
Jinou bitvu vede Marek Jankulovski: v AC Milán, kam loni v létě odešel z Udine, se jeho role na hřišti omezuje v lepším případě na epizodní, v základní sestavě není. "Těším se, že si konečně zahraju," přiznal obránce před vystoupením v Turecku.
Lepší dny už prožíval i útočník Milan Baroš. "Gólů bych v anglické lize mohl dát víc," připouští mladík placený Aston Villou. "Ale po odchodu z Liverpoolu je to má první sezona jinde. A ty bývají těžké. V trénincích si přidávám kvůli mistrovství světa."
Kouč Brückner zůstává klidný: "Kolikrát hráči v klubech nenastupují nebo nemají nejlepší formu, ale v reprezentaci se prezentují výborně."
A pak také: není ani tak důležité, v jakém stavu je tým nyní. Podstatné bude, v jakém stavu bude za 99 dní.