Všechno zlé je k něčemu dobré. Pro Roberta Bartolomeua však tohle přísloví platí obráceně. Jedinou brankou v loňském finále Českého poháru zajistil fotbalistům Fastavu Zlín účast ve skupinové fázi Evropské ligy, na což v konečném důsledku sám doplatil.
Jistý příjem více než 65 milionů korun odstartoval v klubu horečné nákupy, v těžké konkurenci byl ofenzivní záložník najednou přebytečný a většinu utkání sledoval v lepším případě z lavičky náhradníků.
„To už je minulost. Mohlo se to stát, i kdybych ten gól nedal. Přišli by jiní hráči,“ míní Bartolomeu.
Přesto už na jaře zlínský dres neoblékne. Věděl, že by se do sestavy áčka dostával jen sporadicky. Chtěl hrát pravidelně, proto kývl na nabídku Zlatých Moravců.
„Vypadalo to, že bych zůstal ve Zlíně. Nakonec se ozvaly Moravce, vzal jsem to, je to dobrý klub,“ říká odchovanec Zlína, kam se vrátil tento týden jako soupeř.
„Byl to zvláštní pocit. Věděl jsem, co od toho čekat, ale myslel jsem, že uhrajeme lepší výsledek. Kdybychom zvítězili, tak bych klukům přinesl do kabiny občerstvení,“ povídal po středeční prohře 1:3.
Přestože odjížděl ze Zlína poražený, předvedl, že ve Zlatých Moravcích může být platný. V prvních dvou přípravných duelech se blýskl pěti zásahy, za dvanáct minut stihl hattrick.
„Začátek vyšel dobře, ale hráli jsme se slabšími týmy. Proti Zlínu se ukázalo, že to není tak jednoduché, když hrajeme s někým silnějším,“ podotýká Bartolomeu.
Trenér Juraj Jarábek si nový přírůstek do týmu pochvaluje. Bartolomeu cítí jeho důvěru. „Budu se jí snažit využít,“ přeje si 24letý hráč, který má po otci angolské kořeny.
Zatímco ve Zlíně nastupoval obvykle na kraji zálohy, v osmém celku slovenské nejvyšší soutěže ho využívají především v útoku.
„Začínám vždycky na hrotu, až časem se posouvám na kraj. Mně to nevadí, raději hraji v útoku,“ přiznává Bartolomeu.
Ví, že ve Zlatých Moravcích může dát o sobě zase vědět. „Každý se mě ptá, jestli se chci ukázat, abych dostal ve Zlíně větší šanci. Hlavně je to o tom, abych hrál, abych dal nějaké góly a odevzdával dobré výkony. Potom to nemusí být ani o návratu do Zlína a můžu zůstat na Slovensku,“ nebrání se Bartolomeu trvalé změně fotbalové adresy.
A na chvilku je z jeho slov přece jen poznat logické zklamání. Když se ho zeptáte, jestli to byl ztracený půlrok, lehce přikývne. Nechtěl se ale předem vzdát.“
„Mohl jsem odejít, ale pořád jsem počítal, že bych mohl dostat nějakou šanci. Jenže nepřišla,“ pravil smutně.
Teď může ukázat, že si ji zasloužil.