„Jsme tady někteří, co si to pamatují. Jsme rádi, že jsme to zvládli v pohodě. Tehdy jsem dal gól z penalty, teď mi to vyšlo ze hry,“ těšilo stopera Michala Malého, který soupeře načal pohotovým sklepnutím míče po rohu.
Zlínu zatrnulo jen na chvíli. Na Kroupovo vyrovnání však stihl Jugas odpovědět ještě do přestávky, pak už na hřišti nejlepšího mužstva Moravskoslezské ligy vládli hosté.
„Mrzí mě, že jsme to neudrželi do poločasu. V přestávce jsme mohli spočnout,“ litoval Kroupa, který na hrotu zlínského útoku odkopal svoji nejpovedenější fotbalovou éru. „Byl to pro mě prestižní zápas. Pár kluků znám. Něco málo jsme prohodili, ale nic velkého, jenom jsme se trošku poštengrovali.“
Přestože zlínský kouč Bohumil Páník ponechal v základní sestavě z posledního ligového zápasu se Slavií jen tři hráče, udělal na Kroupu prvoligový novic dojem.
„Odehrál tady daleko lepší partii než minule Slovácko,“ zmínil Kroupa rok starý pohárový duel s jiným prvoligistou. Výsledek 1:4 i střelec jediné prostějovské branky byl přitom stejný. „Zlín tady předvedl kvalitu v nasazení, běhání. Byli silní na balonu, věřili si, dovolili si. Chtěli jsme je potrápit více.“
Hosté se na svého bývalého spoluhráče pečlivě nachystali, stoperská dvojice Hájek – Malý ho pustila jen do jedné gólové akce. Navíc po smolném uklouznutí Hájka.
„Je to stožár, nepříjemný v hlavičkových soubojích. Kupodivu ho ale moc nehledali dlouhými nákopy,“ divil se Malý. Rozdíl dvou tříd mezi soupeři byl znatelný. „Hodně jsme si to dávali, hráli jsme skoro pořád na jejich půlce, byl to takový menší fotbalový zámek.“
Osmifinálový sok Zlína vzejde z dvojice Rýmařov - Karviná.
