„Spokojenost s podzimem panuje, třetí místo je velmi dobré. Ale radost po prohraném zápase mít nemůžeme,“ štvala Lukáše Holíka těsná prohra 0:1.
Vnímali jste, že můžete aspoň na jeden den sesadit z čela Plzeň?
Nějakým způsobem jsme to v hlavách měli, zápas jsme chtěli zvládnout hlavně pro naše fanoušky. Měli jsme ho vyhrát a na první příčku jít. Jsme zklamaní, je to ztráta. Hráli jsme doma, věřili jsme si na výhru.
Jakým způsobem ovlivnilo výsledek zranění útočníka Diopa už v 6. minutě?
Nabouralo to naše plány. Nikdo s tím nemohl počítat. Ale víru ve vítězství jsme měli po celou dobu.
Gól jste dostali v deseti těsně, než jste střídal. Nemohl jste jít do hry dříve?
Chvíli se nevědělo, jestli může Dame pokračovat. Ještě jsem se musel trochu rozběhat, protože to bylo opravdu brzy, takže dříve to asi nešlo.
Šel jste na hřiště po nemoci. Měl jste dost sil?
Ze začátku jsem byl zadýchaný, ale už v týdnu jsem se cítil dobře a nijak mě to nelimitovalo.
V první půlce jste měl na noze vyrovnání, ale pálil jste těsně mimo. Nebylo lepší jít ještě dál do vápna?
Nebyl jsem si jistý, jestli nestojím v ofsajdu. Měl jsem si balon vzít více dopředu a pak vystřelit. Scházelo mi i štěstí, měl jsem to lépe umístit.
Obvykle nastupujete v záloze. Jak se vám hrálo na hrotu?
Úplně neznámá to pro mě nebyla, na začátku sezony jsem hrával v útoku s Poznym (Poznar). A je mi jedno, kde budu hrát.
Centrů do vápna jste měli dost, ale nenacházely adresáty. Proč?
Někdy jsme tam byli v malém počtu, když nás tam bylo dost, tak jsme to zase špatně kopli. Dnes nám toho moc nevyšlo.
Po návratu do ligy jste hráli s Duklou třikrát a získali jediný bod. Čím vám nesedí?
Mají specifický styl hry, pořád to obehrávají, drží balon. Dnes ale to, v čem dominují, nechali hrát nás a úplně jsme se tím nepoprali.
Čeká vás poslední zápas podzimu se Slavií o druhé místo. Co od něho očekáváte?
Kvalitní souboj, kvalitní hru. Hrajeme doma a budeme se chtít rozloučit s fanoušky vítězstvím.
