Je to tím, že jsem vysoký a že docela solidně hlavičkuju. Takže když už to opravdu hoří, snažím pomoci, neodolatelně mě to žene dopředu. I spoluhráči mě do ohně často posílají, třeba Jirka Novotný často křičí: Běž, běž. A vím, že vzadu za mě někdo zaskočí. Proto jsou ty moje góly zásluhou celého mužstva.
Většinou dáváte góly hlavou. Ale v zápase s Herthou jste ukázal, že to umíte i nohama.
Nic jiného mi po Barankově přiťuknutí nezbývalo.
Kdy jste dal naposledy gól bombou z dálky?
Na to si nevzpomínám. Za dospělé se mi to nejspíš nepovedlo nikdy, leda snad v dorostu. Já když už dám gól nohou, tak je to většinou taková dorážka zblízka.
Co vám proběhlo hlavou ve chvíli, kdy jste míč napálil na berlínskou branku?
Viděl jsem, jak míří na tyč, a tak jsem se modlil: panebože, ať se odrazí do sítě.
To jste věřící, když jste se dovolával Boha?
Nejsem. Vychrlil jsem to ze sebe jako v podobných případech, když si člověk něco moc a moc přeje. Ale před každým zápasem se z pověry křižuju.
Jak jste tu nádhernou trefu oslavil?
Nijak. Po zápase na mě čekala manželka a jeli jsme domů. Mrzelo ji, že ten gól ani neviděla, i když seděla na tribuně. Nějací fanoušci v řadě před ní najednou vyskočili a ona už se zvednout nestačila.
Před časem jste říkal, že váš otec je obrovský sparťan. Co tomu gólu říkal on?
Z Kokonína u Jablonce, odkud pocházím, mi volal v jednu v noci. Když jsem byl malý, jezdili jsme spolu skoro na každý zápas jeho milované Sparty. Velký sen se mu splnil už tím, když jsem za tohle mužstvo začal hrát. A tentokrát byl doslova unešený.
Těch telefonátů jste měl z úterka na středu asi hodně.
Všichni kamarádi a známí věděli, že na Spartě je po zápase blázinec, tak mi na mobilu nechávali textové zprávy. Samozřejmě to byly samé gratulace. Například i teplický fotbalista Pavel Verbíř se ozval. Že prý jsem dominátor devadesátých minut.
Vzpomněl jste na rodný Kokonín. Když jste se poprvé objevil na Spartě, prý vám někdo ze spoluhráčů coby vesničanovi jízlivě naznačil, že v takovém klubu se nemůžete ukazovat s obyčejnou škodovkou a neznačkovými džínami.
Tohle že se povídá? Nic z toho není pravda. Naopak, kluci mě mezi sebe vzali fantasticky a hodně mi začátky na Letné usnadnili. Navíc na Spartu jsem poprvé přijel starším Opelem Vectra. Teď už mám vectru novou.
Byl to v úterý váš životní gól?
Jak to mám vědět? Životní bude, jenom když v Lize mistrů postoupíme do čtvrtfinále. A kdybychom náhodou nepostoupili, mohou se stát životními góly všechny, které jsem dal v posledních minutách v lize. Samozřejmě jen v případě, že získáme titul.
Máte nějaké tajné fotbalové přání?
To má ve čtyřiadvaceti asi každý fotbalista.
Jaké je tedy to vaše?
Je přece tajné.
Milan Fukal dal další gól v poslední minutě: tentokrát rozhodl o výhře Sparty nad Herthou. |