|
Příběhy fair play, 13. díl: fotbalista Padrnos |
V prvním poločase se jedenadvacetiletý Mucha nešťastně srazil s útočníkem Durdou a zůstal bezvládně ležet.
"Ztratil vědomí, měl otřes mozku a s tím související křečový stav. Zapadl mu jazyk a byl problém uvolnit mu dýchací cesty," popsal lékař třebíčského týmu Jiří Kucharský, který k postiženému doběhl ve chvíli, kdy mu gólman Martin Padrnos zapadlý jazyk vytáhl.
"Když jsem tam přiběhl, měli kluci pokousané ruce. Nemohli se dostat k jazyku, tak jsem to zkusil brankářskými rukavicemi," vzpomíná Padrnos. "Chvíli jsme uvažovali, že mu budeme muset vyrazit zuby, ale pak nás napadlo použít praporek rozhodčího a tím mu pusu rozevřít."
Padrnos připomíná, že záchrana kamaráda není rozhodně jen jeho zásluhou. "Stejnou měrou se o to zasloužili i Lukáš Staněk, Kamil Průša a Jirka Hort."
Podobnou situaci už devětadvacetiletý gólman Velkého Meziříčí na trávníku zažil. "V jihlavském dorostu dvakrát zachránil hráče soupeře trenér Novický. Tenkrát nikdo jiný nevěděl, co dělat. Teď jsme už zachovali chladnou hlavu."
Mucha už se cítí dobře, ale z utkání si nic nepamatuje. "Všechno vím jen z vyprávění kluků. Až v nemocnici mi začalo docházet, co všechno se mohlo stát," říká. Chuť hrát však neztratil. "Při fotbale na to myslet nebudu. Už se těším zpátky na hřiště."
