Vychytal vítězství 2:0 na Kypru.
S reprezentačním koučem Brückner se přitom poprvé setkal předloni v srpnu, na chodbě pražského hotelu. "Podali jsme si ruce a pozdravili se." To už byl Zítka dávno v Anderlechtu Brusel, sbíral úspěchy v belgické lize a pomohl k postupu přes Slavii do Ligy mistrů.
Před devíti dny potkal Brücknera znovu. Na reprezentačním srazu.
Suverénní Petr Čech se zranil, proto přišli na řadu náhradníci. "Pokusím se splnit roli, kterou od trenéra dostanu," prohlásil Zítka. Nikam se nehrnul, podle toho, jak pokorně mluvil, by klidně oba kvalifikační zápasy odseděl na tribuně.
Doma proti Slovákům seděl na lavičce, protože chytal Blažek, včera na Kypru se však sympatický blonďák postavil do branky. "Vůbec jsem nebyl nervózní. Za touhle obranou je radost chytat."
Měl pravdu, za první poločas na něj nešla jediná střela. Po pauze se nejdřív vytáhl: v 50. minutě propadl míč celou šestnáctkou a Konstantinou střílel nebezpečně bez přípravy. Jedovatou ránu ztlumil připravený gólman.
Za chvíli však Zítka neudržel centrovaný míč a až Kadlec musel nebezpečnou Aloneftisovu střelu odkopnout Kadlec. Nulu ovšem "zelenáč na konci kariéry" udržel.
Třicátníků v roli benjamínka bylo v samostatné éře víc, třeba útočníci Navrátil, Samec nebo Kulič, který hrál v necelých jedenatřiceti v přátelském duelu se Srbskem.
Raritou je obránce Oldřich Machala, jenž nastoupil v prosinci 1996 na jedinou minutu při turnaji v Maroku. Bylo mu 33 let, 4 měsíce a 7 dní.
