Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Běžky místo míče. Fotbalisté Sokolova vyrazili na hory

Fotbalisté Sokolova vyrazili v rámci zimní přípravy na běžky. | foto: Martin Stolař, MAFRA

24 2013
Teplákové soupravy s obvyklými čísly, na hlavách kulichy a ruce pěkně v rukavicích. Fotbalistu poznáte nejen v dresu, ale také podle zimního oblečení. Tedy až po nohy, na kterých svítí místo kopaček nazuté lyžařské boty. Fotbalisté druholigového Sokolova se vydali za kondičním soustředěním do Krušných hor a každé odpoledne až do konce týdne je tak potkáte ve stopách poblíž Božího Daru.

"Běžky jsou šetrnější vůči kloubům a zapojuje se na nich daleko víc svalů než při klasickém běhu, tak proč běhat dvakrát denně někde na asfaltu," vysvětluje sokolovský trenér Aleš Jindra, proč vyrazil s týmem na hory. Příprava je dlouhá, fotbalové návyky se rychle vrátí. Navíc se nezaměřuje výhradně na běžky.

Dopoledne tráví hráči kruhovými tréninky s míčem, k dispozici mají také malé hřiště s umělým trávníkem. "Jsme ve střední Evropě a nemůžeme si dovolit soustředění na Kypru jako Plzeň nebo ve Španělsku či Dubaji jako Sparta," vzpomene si Jindra na podmínky bývalého angažmá v letenském klubu.

V Sokolově si musel kvůli omezeným financím vybrat mezi kondičním a herním soustředěním. Buď jedno, nebo druhé. Na víc nejsou peníze, slyšel od klubového vedení.

Rozhodl se pro první variantu."Neberu to jen jako kondiční přípravu. Jsme pohromadě na horách, na útulné chatě, hráči jsou si blízko, to je také důležité. Posilujeme týmového ducha," říká.

Na herní soustředění by musel shánět přírodní trávník a to bývá v českých podmínkách v únoru leckdy neřešitelná situace. A když už vás na svou trávu někde pustí, chtějí za to také dost peněz. Týdenní soustředění dá totiž povrchu dost zabrat. Herní přípravu si tak Baník letos naplánoval v domácích podmínkách v Sokolově.

"Pokud se domluvíme ve Františkových Lázních, tak bychom rádi některý zápas přípravy nebo tréninkové jednotky přesunuli i na zdejší přírodní trávník," říká Jindra.

Podobný model v Sokolově použil Aleš Jindra už před čtyřmi roky společně s Martinem Haškem. "A tehdy to byla velice kvalitní příprava," vzpomíná Jindra.

Zima je pro fotbalisty v Česku dlouhá, příprava začíná někdy kolem třetího ledna a končí s prvním výkopem druhé ligy až druhého března a to ještě není jisté, jestli se kvůli podmáčenému terénu některé z prvních zápasů neodloží. Každopádně jsou to pro hráče dlouhé dva měsíce čekání na pořádný fotbal. "Je to stereotypní a někdy až únavné," ví Jindra.

Kvůli tomu posunul začátek přípravy na devátého ledna a uvítací dřinu objemových tréninků odlehčil soustředěním v Krušných horách.

"V klubech by měli být patrioti. Kdo si nemůže dovolit cestovat za přípravou do zahraničí, měl by nechat peníze za přípravu ve svém regionu, vydělat podnikatele, kteří pak mohou zase podpořit klub. To je takový můj ideál, ve který věřím," vysvětluje Jindra.

První zápas přípravy si fotbalisté Baníku zahrají až 30. ledna doma proti diviznímu Tachovu. "Nabízela se nám Plzeň, ale devatenáctého ledna by to pro nás nemělo žádný přínos. A jestli by měl pro Viktorku, to mě zajímat nemusí," vysvětluje Jindra, proč odmítl zápas s jedním z elitních klubů v Česku. "V prvních zápasech druhé ligy na jaře bývá Baník opakovaně neúspěšný a já potřebuju mít tým připravený na sezonu, za to nesu odpovědnost."

Klasik jsem tady stejně nejlepší, směje se Dřížďal

Je pár minut po půl třetí odpoledne, když se před lyžárnou Penzionu H poblíž Božího Daru scházejí první fotbalisté Baníku. Nejvíc se samozřejmě řeší mazání, jak jinak. Vždyť za chvilku je čeká další porce kilometrů a dvojice trenérů Jindra - Dreiseitl jim dá znovu řádně zabrat. Komu lyže pojedou, tolik se nesedře, to zjistili už včera.

Jen jeden ze svátečních lyžařů nemusí svou výbavu řešit. Alespoň dnes ne. "Něco na mě leze, raději si dám jen výběh," vysvětluje František Dřížďal.

Sokolovský fotbalista František Dřížďal při zimní přípravě na běžkách.

Sokolovský fotbalista František Dřížďal při zimní přípravě na běžkách.

V bílé teplákové soupravě skvěle ladí se sněhem, prohodí ještě pár slov s Janem Mihálem, fyzioterapeutem a masérem Baníku, který se právě chystá nahoru na magistrálu vyvláčet sáňky zatěžkané jontovými nápoji, a vyráží. Zítra se k týmu znovu připojí. Už na běžkách, kterým stihl přivyknout na prvoligových štacích ve Slavii a Brně. "Přiznávám, že jsem se toho ze začátku trochu bál. Ale jakmile jsem vlezl do stopy, stal se ze mě král zimních sportů," říká se svým typickým humorem.

Teď je to on, kdo se může bavit na běžkařích - začátečnících, které sebou letos na hory Sokolov znovu vyvezl. "Soucítím s nimi, někteří opravdu dřou, trápí se, všechno rvou jen rukama," ocení zkušeně techniku lyžařských nováčků v týmu. "Každý si tím prošel, než se to naučil. Já už nějaký styl mám. Dobře, nedá se tomu ještě říct úplně styl, ale už vím, jak se mám na tom odrazit."

Stejně jako Davida Čada snad nejvíc ze všech lituje Víta Vrtělku. "Ale v cíli mi připomíná Bjorna Daehliho," jmenuje osminásobného olympijského vítěze a devítinásobného mistra světa.

Ne, že by Vrtělka svým stylem napodoboval největší postavu severského lyžování všech dob a František Dřížďal to také hned uvede na pravou míru, když vyčerpanému závodníkovi výmluvně nakreslí táhlou slinu kolem úst.
"Jsou si hrozně podobní," rozesměje se vzápětí. "Jinak ale umí všechny sporty nejlíp, alespoň to říká. Až včera jsme se přesvědčili, že ve všem není úplně dokonalý." Podobné legrácky k horám patří.

Vždyť i trenér Jindra vysvětloval jako jeden z důvodů zimního soustředění v bílé stopě tmelení týmu. Proto jsou v českých podmínkách přípravy lyže tak oblíbené a soustředění Slavie nebo Sparty tak hojně popisované.

"Na Slavii neexistovalo, aby někdo řekl, že na běžkách neumí. Prostě se na ně postavil a musel valit. Nečekalo se, až se na nich za dva dny a v pohodě něco naučí. Bylo to přes krev," vzpomene si na své angažmá ve slavných pohárových dobách Slavie.

A přidá další z historek s Vladimírem Šmicrem, To když se první den společně vytrápili na tvrdých lyžích na bruslení, a hned nazítří spěchali do půjčovny pro milosrdnější variantu běžek s šupinami na skluznici. "Hned se nám jelo jako po másle, prostě nádhera," vzpomene si.

Také na soustředění se Sokolovem si počíná zkušeně a mazání hned první den řešil smajiteli penzionu.

"Neměl jsem pak jediný problém a jezdil si jako král hor, říká s úsměvem. S blížícími se závody, které pro fotbalisty na závěr chystá kouč Jindra, v sobě ale také nalezne slova pokory. "Jsou tady daleko lepší kluci a já navíc neumím bruslit, takže nemám šanci je dohnat. Když budu do desátého místa, tak to beru. Klasik jsem tady stejně nejlepší," zasměje se.







Tabulka ligy

Mužstvo Z V R P S B
1. Fotbal Třinec 12 7 2 3 17:10 23
2. Slezský FC Opava 11 6 4 1 30:16 22
3. Dynamo České Budějovice 11 6 4 1 21:7 22
4. FK Pardubice 12 7 0 5 16:9 21
5. FK Olympia Praha 12 5 5 2 17:14 20
6. 1.SC Znojmo 11 5 3 3 14:16 18
7. 1. FK Příbram 11 5 2 4 15:12 17
8. FC Hradec Králové 11 4 5 2 15:13 17
9. FC Sellier & Bellot Vlašim 11 5 1 5 17:17 16
10. FK Viktoria Žižkov 11 3 4 4 18:18 13
11. FC MAS Táborsko 11 3 4 4 15:17 13
12. Baník Sokolov 11 3 2 6 13:17 11
13. FC Vítkovice 12 2 4 6 10:26 10
14. FK Ústí nad Labem 11 2 2 7 12:22 8
15. Frýdek - Místek 11 1 4 6 7:15 7
16. FK Varnsdorf 11 0 6 5 11:19 6

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze