Šéfové klubu o změně trenéra nejednali, takže zůstáváte. Hrozilo vám na podzim odvolání?
O tom jsem nepřemýšlel. A z vedení mi to nikdo neřekl. Spíš mě napadlo, že bych sám odstoupil. Říkal jsem si totiž, jestli ještě vůbec mám mužstvu co dát. Když jsem k týmu přišel, byly před námi tři těžké zápasy, všechny jsme prohráli a vysokým rozdílem, takže změna trenéra jako impulz nefungovala.
Po kterých zápasech jste chtěl odejít?
Takové myšlenky jsem měl třeba po Příbrami, ale i po Slovácku.
Proč jste u mužstva zůstal?
Bylo vidět, že se přece jen zlepšuje, že se hráči z každé porážky otřepali a do dalšího utkání šli znovu naplno. Na tom se dalo stavět.
V čem jsou podle vás příčiny, že Baník hraje o záchranu?
Nepovedl se nám úvod soutěže. Ukázalo se, že mužstvo není až tak konkurenceschopné, jak jsme si mysleli. K tomu jsme hodně zápasů doma ztratili v posledních minutách. Bylo to dílem nervozity, ale i pro to, že jsme chtěli moc vyhrát a až příliš jsme se hnali do útoku. Hodně nás pak posílily příchody Vomáčky a Svěrkoše.
Bez nich by to bylo ještě horší?
Ano. Obrana se po nástupu Vomáčky zlepšila, dokázal ji organizovat. Předtím jsme dostávali spoustu branek, ale nebyla to chyba systému, šlo o individuální chyby.
Jenže jako by se do podzimu přenesla výkonnost týmu z jara, kdy na tom byl podobně bídně.
Nevyplatila se nám sázka na nové hráče. Neměli kvalitu, nebo nebyli ochotni ji v Ostravě prodat. K tomu je mužstvo nesmírně nezkušené. Spousta kluků teprve sbírá první ligové starty. Třeba v Praze se Slavií, když pominu Vomáčku, měli naši hráči dohromady přes padesát prvoligových zápasů, což měl každý slávista nejméně dvakrát.
Takže za propad Baníku může obrovská obměna mužstva?
To byla hlavní příčina. K tomu po minulé sezoně odešli dva nejzkušenější hráči z obrany, Bolf a Neves. Do Olomouce šel Varadi, což je bojovník, který by ostatní hráče dokázal strhnout. Na podzim by se nám hodil. Hlavně nám ale na začátku sezony chyběla disciplína v obranné fázi, ochota hráčů obětovat se pro tým.
Co říkáte tomu, že i když máte pouze deset bodů, tak nejste na sestupové příčce?
Máme štěstí. Ještěže tak. Před dvěmi třemi roky bychom už byli jasnými aspiranty sestupu, protože ostatní soupeři by měli nejméně šestnáct sedmnáct bodů. Na Sigmu dolehl odpočet bodů a Žižkov má podobně jako my také hodně mladé mužstvo.
Baník propadl hlavně doma, když z 27 bodů získal jen čtyři. Je to špatnou psychikou hráčů nebo i nekvalitním terénem, na který si stěžovali také někteří soupeři?
Kvalita terénu hraje svou roli, ale my musíme hlavně pracovat na psychice. Některé zápasy jsme opravdu ztratili nešťastně. S Příbramí (0:2) jsme byli celé utkání lepší, mohli jsme dát tři čtyři góly, ale soupeř vystřelil z dvaceti pěti metrů a vedl. S Duklou (1:2) jsme neproměnili stoprocentní šanci a soupeř z brejku rozhodl, se Slováckem (0:1) jsme deset minut před koncem dostali gól z jasného ofsajdu.
Sami ale máte potíže v útoku. Dvanáct gólů z 16 zápasů je málo.
Na ulici slyším třeba kritiku na Dominika Krauta, ale řekněme si to upřímně, je to mladý hráč, a pokud ho spoluhráči nezásobují kvalitními přihrávkami, je pro něho těžké se prosadit. S tím má problém i tak vynikající fotbalista jako Vašek Svěrkoš. Potřebujeme si vytvářet více přesilových, gólových situací, a to by měla být práce zejména krajních záložníků, tam se potřebujeme zlepšit.
