Že by snad mohl probudit mdlý národní tým, jak se v minulosti několikrát spekulovalo. Má přece nadhled, respekt, poctivý rukopis a nemusí vrchnosti podlézat, protože ji stejně neposlouchá.
I plzeňská delegace už za ním do Itálie vyrazila, protože se hledal renomovaný člověk, který by mohl nahradit úspěšného Pavla Vrbu.
A nic. Pořád nic.
Než by se sám nabízel na vyhlášených adresách (a že by klidně mohl!), loni se Zeman raději upsal outsiderům z Lugana. Tým dovedl k záchraně ve švýcarské lize a do finále národního poháru. Přitom považte, že v kádru nebyl jediný fotbalista, který by měl zkušenosti z nejvyšší soutěže.
Švýcarsko žaslo, Lugano nabízelo lepší smlouvu a Zeman měl jasno: „Mise splněna, víc neumím.“
Co asi říkal slávistům, když ho v pátek požádali o schůzku?
Nechá se zlákat?
Zeman má svou hlavu, svůj styl, svou čest i svou cenu. Kompromisy nedělá. Samozřejmě může slávisty poslat do háje, když jeho jméno nebylo na seznamu kandidátů na prvním ani druhém místě. Výš stáli pánové Kozel a Látal.
Ale upřímně: byla by škoda to nezkusit, jestli mu Slavia práci nabízí.
I fotbalové Česko by si mělo vyzkoušet, co 69letý trenér opravdu umí. Zatím ho zná jen z doslechu.
I když v roce 1969 zůstal v Itálii, je velkým vlastencem. Slavia bývala jeho srdcová záležitost, slavný strýc Vycpálek byl ve Slavii ikonou.
Tak kdy, když ne teď?
