Od léta Šenkeřík působí v Libiši na Mělnicku, kde má funkci hrajícího kouče. A daří se mu náramně, po podzimní části sezony je se šestnácti brankami nejlepším střelcem krajského přeboru.
„Když jsem se vrátil z Turecka a podepsal ve Slavii, hledali jsme s rodinou bydlení za Prahou. Přestěhovali jsme se na Mělnicko, a když se majitel Libiše dozvěděl, že už chci hrát jen nižší soutěže, dal mi nabídku a já ji přijal,“ vysvětlil Šenkeřík, proč se nevrátil na rodnou Moravu.
Zastáváte v Libiši ještě nějaké další funkce než trenérskou a hráčskou, například u mládeže?
V podstatě ne. Zúčastňuji se různých akcí, občas s něčím pomůžu, ale to je všechno. Víceméně jsme na úrovni vesnického fotbalu, kde nějaký profesionální dohled nemá smysl. U dětí pomáhá spousta rodičů, dělají to ve svém volném čase a zadarmo, takže proč bych se jim do toho pletl.
Věnujete se kromě práce v klubu ještě jiné činnosti?
Pomáhám se sportovním kroužkem na základní škole, ale jinak jsem trenér na plný úvazek. To, že hraju, je vedlejší. Nedávno jsem zrovna měl jednoho hráče na individuální přípravu, byl jsem s ním v Istanbulu.
Libiš je aktuálně druhá, pomýšlíte na návrat do divize?
Kdybych řekl ne, lhal bych. Bylo by špatné nemít cíl. Ale když jsem přišel do Libiše, tak jsme měli čtyři body a kluci pomalu rok neznali vítězství. Takže pokud by to vyšlo, byl bych rád, ale není to existenční podmínka. Chceme hrát dobrý fotbal a to se nám podle mě zatím daří.
Jste nejlepším střelcem krajského přeboru, netáhne vás to ještě výše?
Profi kopačky jsem pověsil na hřebík poměrně brzy, to je pravda. Ale měl jsem nádhernou kariéru, zažil jsem skvělé zápasy. Ano, ta myšlenka někde v hloubi duše je, ale momentálně to pro mě není téma. Jsem rád, že mi slouží zdraví. A to je hlavní.
Sledujete aktuální dění ve Slavii?
Dlouho jsem tam nebyl, ale tuhle sezonu zatím chodím poměrně často, na ligu i na evropské poháry. Samozřejmě to sleduji, vnímám, co se v klubu děje.
Pomyslel jste někdy, že byste v Edenu pracoval?
Já si jdu spíše vlastní cestou. Bylo by to fajn, ale netlačím se do toho. Momentálně chci předávat zkušenosti klukům tady v Libiši, a co se stane v budoucnu, to se uvidí. Pokud by přišla rozumná nabídka, nebránil bych se jí.
Chodíte si zahrát za slávistickou gardu?
Zatím jsem byl na dvou akcích. Poprvé na turnaji v Trnavě, který jsme ovládli. Výhru dvacet tisíc korun jsme věnovali na dětské oddělení nemocnice v Motole. A podruhé to bylo silvestrovské derby, které se nám ale příliš nepovedlo.
Jak vidíte jako autor prvního gólu Slavie v Lize mistrů její šance na návrat do milionářské soutěže?
Před sezonou jsem tomu věřil. Nechci se nijak zastávat Plzně, ale podle mě tyhle velké obměny v kádru nedělají dobrotu. Nemůže to fungovat. Možná tomu dá impulz nový trenér, uvidíme. Když jsme se tam dostali tenkrát my, byli jsme ostřílená parta borců, kteří už spolu měli mnoho odehráno. Byli jsme doplněni o pár hráčů z ciziny, ale tohle je moc. Třeba takový Altintop, to byl omyl. Působí to na mě jako zběsilé závody Slavie a Sparty o to, kdo koupí dražší hráče, ale nikam to moc nevede.
