V sezoně vyhráli jen jednou, ve čtvrtém kole nad Vítkovicemi. Jinak zatím mají jen tři remízy a celkem šest bodů.
A v neděli od 16 hodin je čeká důležité střetnutí, které potřebují vyhrát. Na stadion do Kvapilovy ulice přijede nováček soutěže z Prostějova. Další porážka by znamenala, že se soubor trenéra Kamila Tobiáše dostane do velkých záchranářských problémů.
Vnímáte tu vaši situaci stejně?
Já bych řekl, že v problémech už jsme teď. Ale věřím, že se situace dá stále zachránit.
Jak aktuální bodovou mizérii a postavení v tabulce se spoluhráči berete?
Nikdo z toho není nadšený, protože všichni hrajeme fotbal proto, abychom vyhrávali. Takže abych to shrnul, nálada není nic moc. Navíc nám teď odskočil Žižkov, kde jsme prohráli... Ale nepanikaříme. Ještě je pořád šance to změnit a myslím si, že klidně i na podzim. Když vyhrajeme tři zápasy, tak to bude dobré.
Ale vzhledem k dosavadním výsledkům a losu to lehké nebude.
Ale který zápas pro nás bude lehký?
Počítám, že žádný.
Přesně tak. My se musíme dívat hlavně na sebe, a ne na soupeře, kteří nás čekají. Vyhrát dva nebo tři zápasy, hodí nás to do klidu.
A jak do zápasů vstupujete teď? Pod tlakem? Nervózní?
Už to není lehké, ale pořád se to dá zachránit. Koukněte na Ústí v minulé sezoně. To taky hrálo po podzimu o sestup. Vypadalo celkem jasně a pak se chytilo a na začátku jara mělo sérii pěti výher a bylo z nejhoršího venku. Věřím, že máme na to, abychom podobnou sérii udělali i my.
Jen jedna výhra, tři remízy a šest porážek. Většinou o gól. Co zatím schází Táborsku k tomu, aby nějaký zápas dotáhlo do vítězného konce?
Máte pravdu v tom, že s výjimkou Brna jsme nehráli žádné propadáky. Většinou je to vyrovnané, o gól. Co nám chybí? Náš problém je, že často jako první inkasujeme. Vedli jsme snad jen v zápase s Budějovicemi, v tom jsme ale zase před koncem inkasovali. V posledních dvou zápasech jsme dostali rozhodující gól pět minut před koncem. Nevím, jestli je to koncentrací, nebo zodpovědností, která na nás v té chvíli padá.
Co se stalo konkrétně v posledním zápase na Žižkově, který jste prohráli 1:2?
Mohli jsme odkopnout balon po standardce, ale nějak jsme ho ztratili a soupeř šel do otevřené obrany. V prvním poločase jsme mohli přidat alespoň ještě jeden gól. Šance na to byly. Ale druhou půli jsme tam nezvládli. Chtěli jsme navázat na první poločas, ale nedokázali to. Sahali jsme po bodu, nemáme žádný a Žižkov nám odskočil. Takhle bychom měli trochu větší klid.
Jste nejlepší střelec týmu. Přesto, vyčítáte si sám nějaké šance, které jste nedal a mohly pomoct k bodům?
Proti Budějovicím jsem měl nějaké pološance, které kdybych řešil lépe, mohl to být gól. Jinak moc nevím. Ze začátku sezony jsem moc nehrál, teď hraju víc, ale že bych si něco vyloženě vyčítal, to asi ne.
A z těch ztracených zápasů. Jakého vám je nejvíc líto?
Asi domácí porážky s Chrudimí. Ten zápas jsme vůbec nezvládli. Nevím, jestli jsme si mysleli, že to půjde samo, nebo co jsme si vůbec mysleli, ale vyčítáme si to celá kabina.
Dá se říct, že právě tahle porážka vás hodila do současné situace?
Je to docela dost možné. Kdybychom ji porazili, jsme na devíti bodech. Bylo by to lepší. Nevím, jestli to vyloženě nastartovalo tu sérii, ale po tomhle zápase jsme ve třech kolech získali jen bod.
Chrudim byla nováčkem soutěže. Nepodcenili jste ji v tom utkání?
Začali jsme dobře, pak jsme dostali gól z penalty, přestali jsme hrát a pak už to byla katastrofa. Nešlo nám to fotbalově a nešlo nám to ani důrazem.
Série bez výhry je dlouhá. Předpokládám, že věříte, že jedna výhra by to mohla zlomit. Je to tak?
Věřím, že jo. Mohlo by se to nějak rozjet. Potřebujeme to. Když to budeme sbírat po bodu, stačit nám to nebude. Na druhou stranu, horší už to být nemůže, už to může být jen lepší. Nebo takhle. O moc horší už to být nemůže.
