Klíčový duel snadný nebyl, že?
Při neproměněné penaltě mi zatrnulo, že se budou opakovat Pardubice. Naštěstí ji kluci hodili za hlavu. Když se ve 2. půli krásně trefil mezi nohy gólmana Vojta, naše smůla v koncovce se prokopla.
Po velkém třesku ve vedení jste se mužstva ujal po prvním jarním kole. Jaká to byla šichta?
Nastupoval jsem do funkce na posledních 13 utkání. Mužstvo předtím vyhrálo naposledy 10. září, z toho jsem měl trochu obavy. Ale zvládli jsme pět zápasů vítězně, jeden zremizovali, mám z toho strašně dobrý pocit. Hlavně šlo o to, aby si kluci začali věřit. I tomu, že záchrana je možná. Nemyslím, že by můj předchůdce Michal Zach zanechal tým ve špatném stavu, byl dobře trénovaný. Akorát už tam byl nějaký psychický zlom.
A vy jste hráčům hlavy odblokoval. Jak záchranu berete osobně?
Není jen o trenérovi, o hráčích. Ale celý klub funguje velice dobře. Jsou tady super lidi, ať už pan Listopad (správce stadionu), paní Listopadová (vedoucí mužstva), nadšenci do fotbalu. Byla to týmová práce. Musím pochválit i vedení, že mi na poslední chvíli pomohlo s třemi posilami. Reagovalo pružně, přišli Klavík, Ibragimov a Nessoumou. Důležitý impulz do šatny.
Byl risk vzít Most?
Tím, že jsem odešel z profesionálního fotbalu a neživil se jen jím, jsem věděl, že nemám co ztratit. Mám penzion na Karlštejně. Nepřistupoval jsem k tomu tak, že bych si měl zkazit trenérské jméno.
A zůstanete v Baníku?
Uvidíme. Fotbal mám pořád rád, proto jsem byl loni v Písku a teď tady. Ale v českém fotbale je čím dál míň možností, jak pracovat koncepčně. Proto beru krátká angažmá, nechci se upisovat k dlouhodobé činnosti, protože tomu v českých podmínkách nevěřím.
Ani v Mostě to tak nebude?
Moje představa byla, že si po záchraně sedneme s vedením a promluvíme si. Musí mi říct, co zamýšlejí. Mostecké majitele tedy nechci hodnotit, ale obecně jsou ti čeští netrpěliví a většina vedení klubů neví, co chce.