Zatímco mladíci fotbalově „rebelují“, mimo hřiště sklopili uši a slibují nápravu. „Musíme to skousnout, jinak to brát nemůžeme,“ říká 21letý útočník Stanislav Vávra, o němž například sportovní ředitel prohlásil, že ho klub špatně vychoval. „To je život, nemůžou mě všichni jen pořád plácat po zádech. Pan Kudela má na to právo. Pokusíme se ale ukázat, že se mýlil,“ vzkazuje za partu hříšníků Vávra.
Kromě brněnského odchovance sportovní ředitel kritizoval třeba i Šimona Šumberu za to, že v boji o angažmá mohl vypustit duši, poté však v tréninku polevil. „Nezlobte se, teď bych to radši nechal být,“ uvedl pro MF DNES 23letý záložník.
Jako by jeho mlčení symbolizovalo fotbalové pokání. Na nepříjemná slova o lenosti a uspokojení chtějí Brňané odpovědět tvrdou prací. „V zimě zamakáme. A věřím, že se zachráníme,“ oznamuje Vávra, jenž na podzim za Zbrojovku nasázel čtyři branky.
Právě taková porce mu stačila k primátu mezi brněnskými kanonýry. I kvůli střelecké impotenci celého týmu se Zbrojovka krčí po podzimních šestnácti kolech na 14. místě, od sestupových příček ji dělí jen bod. „S tímhle nemůžeme být spokojení,“ kroutí hlavou brněnský kapitán Pavel Zavadil.
„Kritiku musí mladí vzít za správný konec“
Právě muž s vizáží Ježíše měl být spasitelem, přesto svoji družinu do klidného tabulkového středu nedovedl. Série proher ho naopak užírala. Spoluhráče na pažitu peskoval. Přesto po porážkách nikdy parťákům nespílal a vše schovával za zájmeno „my“.
Promluvil za něj až po polovině sezony manažer Kudela: „Pavel za mnou přišel a řekl: Pane Kudelo, vy na mě furt tlačíte, ale já už nemám tu sílu. Když jim nadávám, tak oni se ozvou, co na ně křičím. Já už mám dost let a už s tím dál nechci bojovat. Já budu bojovat na hřišti do umření, ale nechci dělat nějaké nápravy, když vidím, že není odezva.“
A sám špílmachr si vlastně oddechl. „Jsem určitě rád, že se o tom mluví, že kritika byla i na konkrétní jména. Ale týká se to většiny mladších hráčů, je to problém i v jiných klubech,“ upozorňuje 36letý Zavadil, který doufá, že mediální pranýřování hříšníků může Brnu jen pomoci. „Mladí to musí vzít za správný konec. Když to vezme někdo opačně a bude naštvaný a uražený, nebude to dobré.“
Zavadil se také rozvzpomenul na své mladé časy, když jako benjamínek sbíral první ligové starty v Drnovicích. „Rozdíl byl v tom, že jsme tam byli takhle mladí dva tři,“ líčí Zavadil. Teď sedí v kabině, kde je mladíků celý houf. „Všichni z nich musí pracovat daleko líp a s větší intenzitou. Prostě musí fotbal milovat, musí vědět, proti komu hrají, musí se chystat na zápasy,“ říká Zavadil a naznačuje, co ho zároveň štve.
I proto se často z hřiště linul jeho nespokojený křik.
„Ale já nikoho neseřvával. Začalo se říkat, že Zavadil na někoho řve. Takhle to vůbec není,“ ohrazuje se kapitán. „Když někdo v zápase neplní to, co má, upozorním ho na to hned. Po zápase už to přece nemá cenu,“ podotýká lídr. „To je pravda, navíc Pavel je jediný, kdo nám může něco říct. Musíme ho poslouchat,“ uznává i mladík Vávra.
Pernica jako vzor
Nejen blonďákovi s klučičím úsměvem by mohl podle Zavadila být vzorem exzbrojovák Luděk Pernica, který se vypracoval i v zámožném Jablonci v jednu z klíčových postav týmu. „Ani v Brně neměl výkyvy, byl hodně pracovitý a díky tomu si vysloužil lepší angažmá,“ chválí Zavadil stopera.
K podobnému růstu má talentům pomoct i bedlivější dohled klubu. „Klidně ať se takové kroky podniknou, třeba to pomůže. Já mám co dohánět silově,“ přiznává Vávra.
Větší píle a posily by měly přivést Zbrojovku k vytoužené jarní záchraně. „Už jsme to zvládli minulé dva roky,“ připomíná Zavadil. „Kádr byl tehdy zkušenější, ale věřím, že najdeme správnou cestu i teď.“
