Jak se budete dávat psychicky dohromady?
Je to strašný, ani se mi nechce mluvit. Ale věřím, že mě z toho dostane rodina a dcerka Adélka. Pokusím se rychle oklepat.
V čem vidíte příčiny vyřazení?
Ovlivnilo to hodně faktorů, hlavně ta moje červená karta. Je to obrovská škoda, byli jsme jen kousek od historického postupu.
Rozhodčí Cantalejo vás vyloučil po zákroku na Bystrova, za který jste viděl druhou žlutou kartu. Jak byste tu situaci komentoval?
Vůbec jsem toho hráče netrefil. Nevím, co jsem měl v tu chvíli udělat líp. Asi se tam vůbec nepřimotat... Cítil jsem obrovskou bezmoc. Ale rozhodčímu jsem nic neříkal, abych nedostal distanc. Pan sudí udělal hodně chyb, ani ta penalta proti Spartaku se pískat neměla.
Jak jste prožíval zbytek zápasu?
Šel jsem zpátky na lavičku, ale kluci mě poslali radši do kabiny. Tam jsem sledoval televizi. Klobouk dolů před spoluhráči. I v deseti dokázali Spartak zmáčknout. Moc mě zahřálo, když Ivan Hodúr vyrovnal z penalty na 1:1.
Věřil jste v tu chvíli v postup?
Ano, ale taky jsem pořád věděl, že je nás o jednoho míň. A bohužel jsme se dostali pod velký tlak.
Vzpomenete si, kdy jste naposledy dostal červenou kartu?
To už jsou dobré dva roky zpět, ještě za liberecké béčko. V důležitých zápasech se mi to ještě nestalo.
Nelitujete teď s odstupem té první žluté karty se Spartakem?
Trošku ano. Ale já chodím do každého souboje na sto procent. Kdybych něco vypouštěl, dělal bych hrozné chyby.
V kabině za vámi byl i majitel klubu Ludvík Karl. Co vám říkal?
Podal nám ruku a řekl, že všem moc děkuje. Že se nemáme zač stydět. Totéž nám opakovali trenéři.
Bude teď těžké koncentrovat se ligu, kterou vedete?
Doufám, že nás vyřazení nebude bolet dlouho. Ale s Brnem to v sobotu doma bude určitě hodně těžký zápas.