V Ostravě se Čížek vyučil fotbalu. Pak přestoupil za dvanáct milionů do Sparty a v lednu 1999 do Německa. Tam začal excelentně, v Mnichově jásali, že mají skvělého leváka, mistra standardních situací. Jenže všechno se zvrtlo. Zranění, ztráta formy, nedůvěra trenéra. Krajní záložník vypadl z reprezentace.
"Už v létě jsem trenérovi Lorantovi řekl, že chci pryč. Dostal jsem málo šancí ukázat se." Výbušný trenér to vyslechl v klidu, nevztekal se, nenadával, jak to často dělá při zápase. Vzal na vědomí hlas nespokojeného, ale Čížka okamžitě začal při zápasech ignorovat. "Počítal jsem s tím, že ztratím půlrok, nemrzí mě, že jsem to Lorantovi řekl. Nemohl jsem uhnout." V Mnichově má smlouvu do roku 2002, ale prezident klubu Wildmoser slíbil, že ho uvolní dřív. Pokud zájemce zaplatí.
Čížkova cena na německém trhu se blíží ke dvěma milionům marek. "My tolik peněz nemáme," uvedl ostravský šéf Hadamczik. Zdá se tedy, že Čížek zůstane v Německu. V Mnichově si do konce podzimu sotva zahraje, přinejlepším bude mezi náhradníky. A v zimě odejde.
"Tajně jsem doufal, že zmizím už v létě, chci hrát. Počítám s tím, že jaro začnu jinde." Ale co když ne? Také se může stát, že se nenajde žádný klub, který šestadvacetiletého Čížka vyplatí. "Tak to překousnu a budu se dál připravovat pod Lorantem. Nechci se s ním hádat."
Čížek zatím vyčkává, nenervuje se. Sbaleno nemá, ale už dal výpověď z bytu, ve kterém v Mnichově bydlí. V březnu čeká přírůstek do rodiny. První. "Chtěl bych, aby se prcek narodil v Česku, ale tím neříkám, že já se chci vrátit. Snad ještě nejsem tak starý, abych neměl na zahraniční ligu. Chtěl bych zůstat venku. Zatím."
