S bývalými spoluhráči se potkává už jen občas. "Hlavně s Lubošem Vlkem či Bohušem Kelerem se někdy vidíme na fotbale," řekl Jaroslav Zápalka, který pravidelně chodí na zápasy divizního Města Albrechtice.
Tam ostatně žije. "Za Město Albrechtice hraje i můj zeť Antonín Svoboda," podotkl. Chytá? "Kdepak, je to stoper. Ale kromě toho se ještě chodím dívat na vnuka."
Ten se také do branky nehrne. "Nastupuje v záloze, ale časem ho třeba chytání zláká," usmál se Jaroslav Zápalka, který se snaží vnukovi předávat své zkušenosti. "Nějaké mám, tak chci, aby měl co nejlepší základy."
Fotbalovou kariéru končil v rakouském Kremsu, kde působil tři roky a kde byl jeho spoluhráčem mimo jiné bývalý nejlepší fotbalista Evropy a argentinský mistr světa Mario Kempes.
Když Zápalka přestal hrát aktivně fotbal, vlastnil s manželkou restauraci. "Tu jsme už prodali," podotkl. "Teď dělám správce Střední zemědělské školy v Městě Albrechticích a manželka tam je mistrovou."
Stále se však zajímá o to, jak hrají Vítkovice. "My jsme dělali všechno pro to, abychom uspěli. Bojovali jsme, měli jsme perfektní partu," připomněl. "Teď mě mrzí, že se jim nedaří. Mají pěkný stadion a hrají druhou ligu. Hodně to je o penězích, ale do zákulisí nevidím."
Vítkovice na jaře čeká hlavně boj o udržení. "Přijít i o druhou ligu by vzhledem k tradici, jakou klub má, bylo nedůstojné," míní Jaroslav Zápalka. Přesto věří, že vítkovičtí fotbalisté zase někdy do první ligy postoupí.
