„Celá komunita je nadšená. Kdyby se nám podařilo postoupit do druhého kola, byla by to pro naši zemi velká čest,“ citoval server FIFA.com šéfa místního fotbalu Francisca Laye.
Zatím však má za sebou jen první zápas, i když vítězný.
Malá asijská zemička sousedící s Indonésií získala nezávislost teprve v roce 2002 a na světový šampionát její národní tým téměř jistě nikdy nepronikne. Stát s víc než milionem obyvatel nemá svou ligu a jeho reprezentanti musí fotbal skloubit s běžným zaměstnáním.
„Což v chudé zemi není jednoduché. Hráči musí pracovat, jinak nepřežijí,“ upozorňuje bývalý reprezentační kapitán Alfredo Esteves.
Přes všechny zmíněné překážky cloumá Východním Timorem podobná fotbalová vášeň jako v zemích ověnčených úspěchy. Duel proti Mongolsku byl vyprodaný, v hledišti bylo 10 tisíc diváků a pro další příznivce byla připravena velkoplošná obrazovka.
„Když procházíte ulicemi Dili, vidíte spoustu dětí kopajících do balonu, dokonce i bez bot,“ sděluje Esteves.
Ale dost Východního Timoru, zde se masivní kvalifikační kampaň pouze rozběhne. Ještě během čtvrtka se hraje na pěti dalších místech Asie, v závěru března se přidají i „trpaslíci“ ze zóny CONCACAF sdružující federace ze střední a severní Ameriky.
Kvalifikační maraton nabobtná na víc než osm stovek zápasů hraných ve všech koutech světa. Do boje o šampionát v Rusku se poprvé v historii přihlásili do jednoho všichni členové FIFA, což činí 208 účastníků (o mistrovství 2014 zápolilo 203 mužstev).
Na vstup těžkých fotbalových vah si musí fanoušci ještě počkat, například v Evropě nyní teprve hoří boje o Euro konané v příštím roce. V jihovýchodním rohu Asie už ovšem začíná honba za korunou příštího světového krále.
