"Ano, s tím jsem spokojen," suše připustí dvaadvacetiletý střelec. Říká to tiše a s mírným úsměvem; v civilu byste těžko uhodli, že na hřišti je zabiják.
Platit ve fotbale stejná morálka jako ve všedním životě, mohlo by se o Oravcovi dokonce říct, že je to zákeřný zabiják. Schová se v davu, nepovšimnut nijak nevyčnívá, a pak náhle z ničeho nic udeří. Takhle v neděli "zničil" Jablonec.
Většinou nebyl vidět, ale z šedi dvakrát "zasvítila" jeho hlava: ve 20. minutě s ní usměrnil míč na 1:0, v 85. zajistil konečnou výhru 2:1. "A to jsem ještě neproměnil sólo," připomene, jak se hnal na jabloneckého gólmana, ale pokus o jeho obstřelení nevyšel. "Aspoň nemusím v kabině platit za hattrick," žertuje.
Jen v jediné šanci v neděli selhal. Jinak má na branky čich. Od trenéra Vítězslava Lavičky před zápasem slyší: "Nevyčerpávej se zbytečně, nelítej po křídlech, pokud nemusíš. Zůstavej v šestnáctce, tam je tvá síla!"
Koučovy rady o šetření platí zvlášť nyní. Kvůli operaci předního křížového vazu loni v květnu ještě Oravec chrání koleno: dva dny po zápase netrénuje s týmem, místo toho chodí na regeneraci. "Ale už se cítím v pořádku," ubezpečuje.
Muselo být k vzteku, když si na jaře přetrhal vazy. Zrovna se stabilně prosazoval do sestavy Žižkova, z tohoto důvodu odmítl i zájezd se slovenskou reprezentací do Japonska. A pak ho potká taková smůla!
Na Žižkov přišel Oravec minulý rok v lednu z Ružomberku a hned potvrdil pověst střelce: v prvním utkání za nový klub skóroval v Teplicích. V dalších utkáních mu nevonělo, že pouze střídá. A když se z pozice náhradníka dostával, zranil se. Tuto sezonu byl celý podzim mimo, teď se postupně dostává do sestavy - proti Jablonci už odehrál 89 minut.
A na Žižkově mluví, že objevili kanonýra. "Možná by ale v útoku prospěla silnější konkurence," přemítá Oravec. "Větší tlak vás víc vybičuje."
Útočník však doufá, že jeho už ze základu nikdo nevystrčí. Také věří v pokračování střelecké hitparády - stanovil si dokonce počet nastřílených gólů, které chce za sezonu stihnout. "Kolik jich přesně je, to si však zatím raději nechám pro sebe."
