Proč končíte?
S majitelem Romanem Prosem jsme se domluvili, že naše spolupráce nebude pokračovat. Klub i já jsme měli jiné představy o našich výsledcích, takže je to celkem logický krok.
Co na to říkali hráči?
Bylo to bez komentáře. Dostali prostor a nikdo nereagoval.
K tomuto rozhodnutí došlo až v tomto týdnu? Zprávy o vašem konci prosakovaly už déle.
Pak už to tedy pro vás není žádné překvapení. Myslím, že jsme měli, máme, a budeme mít s Romanem Prosem velmi korektní vztahy. Jak klub, tak i já jsme cítili, že by pro Brno bylo lepší, aby mohl shánět náhradu, a to samé se týká i mé osoby. Bylo dobré, abychom všichni věděli, na čem jsme.
S jakými pocity se budete ohlížet za brněnským angažmá?
Pocity budou smíšené z toho důvodu, že ne všechno se povedlo. Nicméně určitě bude převažovat to, že jsem tady poznal řadu skvělých lidí, se kterými jsem velmi rád spolupracoval. Na druhou stranu musím říct, že pro mě bylo velkým zklamáním, když jsem v Brně jako druhém největším městě v republice našel tak špatné tréninkové podmínky pro mládež. To znamená dvě nebo tři umělé trávy pro šestnáct mládežnických týmů, to je podle mě nedůstojné. Navíc je evidentní, že diváci v Brně na Srbskou chodit nebudou. Myslím, že by brněnská radnice měla pro sport dělat mnohem víc. Ve druhém největším městě Česka by měl mít sport dvacet let po revoluci úplně jiné postavení. Věřím, že sliby, které politici vždycky dávají před volbami, už by se jednou mohly naplnit.
Na vlastní kůži jste poznal brněnský komplex: to znamená výborný začátek sezony a pak hluboký pád. Máte pro tento jev nějaké vysvětlení?
Je za tím asi celá řada důvodů. Za ty hlavní považuju to, že jsme měli velkou a dlouhou marodku, vypadli nám klíčoví hráči. A druhý důvod je ten, že když jsem před rokem a půl přišel, bylo mužstvo tak nějak různě poskládané a chyběla tu určitá kontinuita, která navazuje na vytváření vůdčích pozic v týmu. V momentě, kdy se zraní Trousil, chybí vůdčí osobnosti, a nejsou tady ani dlouhodobě vychovávané. Důvodů může být víc, možná je něco i v těch podmínkách, které jsem zmiňoval.
Máte na mysli nedostatečné tréninkové zázemí?
Ne náhodou jsme loni zachraňovali dorost i béčko, letos se dorost znovu zachraňuje a béčko je na hraně. Ani prognóza do příštích ročníků není nijak příznivá. V současné ekonomické situaci si myslím, že Brno stejně jako ostatní kluby bude muset spoléhat na své odchovance a z nich budovat tým. To ale není otázka jednoho roku. Na druhou stranu jsme i díky zraněním zabudovali do týmu celou řadu hráčů, kteří poprvé okusili první ligu. Tito hráči můžou v budoucnu tvořit páteř týmu, který se bude zlepšovat. Také jsem ale hráčům říkal, že naše trenérská čtveřice pro ně hlavně tvořila servis. Nabízeli jsme jim možnosti, někdy jsme je i donucovali, ale hlavně jsme je přesvědčovali, že jejich přístup k fotbalu i životu je na každém z nich. Konkurence ve fotbale je obrovská a lidi, kteří si to uvědomí a jsou fotbalu ochotni obětovat všechno, se někam posouvají. Zatímco ti, co měli třeba dobře nakročeno, ale nepracují na sobě, zmizí v propadlišti dějin.
Dalo se z brněnského týmu vyždímat víc?
Vždycky jde z týmu vyždímat víc, ale záleží také na okolnostech. Třeba dojde k tomu, že někteří hráči odejdou a tři čtyři kvalitnější přijdou. Ale bezpochyby šlo udělat víc, s naším umístěním spokojeni nejsme. Na druhou stranu, když srovnám tým s lednem 2009, kdy jsem přišel, tak nyní je daleko zdravější, perspektivnější, zabudovali jsme tam celou řadu nových hráčů. Jen lituju toho, že hodně hráčů, které jsme přivedli na jaře, se zranilo. Ale věřím, že pokud se uzdraví, může tým při plném kádru hrát velmi dobře.
Velmi dobře hrál váš tým i v prvních pěti jarních kolech. Věřil jste, že to vydrží a vy budete v Brně pokračovat?
To nebyla otázka toho, jestli budu já pokračovat. My jsme doplnili mužstvo na čtyřech místech v základní sestavě, to máte čtyřicet procent, což je velká porce. A věřím tomu, že nebýt zranění Hodka a pak i dalších, že bychom v tom trendu pokračovali, protože bychom měli i dostatek hráčů na střídání. Ti, kteří teď nastupují v základní sestavě, by se tehdy možná ani nedostali na lavičku. Ale přišla bohužel zranění a mužstvo šlo pomalinku dolů. Můžete se podívat třeba na Baník, který hrál pořád ve stejné sestavě, ale najednou vypadli Bolf, Neuwirth a Lička, a mají starosti. A to jsou jen tři hráči, nám jich chybělo šest. Na druhou stranu je nutné říct, že i kdybychom byli v této sezoně úspěšní, tak bychom se dostali dejme tomu někam k šestému místu. Ale nevyzkoušeli bychom ten širší okruh hráčů, který se nám podařil. V tomto jsme udělali dobrou práci pro naše následovníky, kteří už budou vědět, kdo se jak v lize jevil.
Mluvil jste o obětavosti lidí v klubu. Cítil jste ji i u hráčů?
To bych asi musel říkat jmenovitě, a to dělat nebudu. Každý hráč je trošku jiná osobnost, každý má jiné postavení v kabině, jsou jiní typologicky. Někdo vypadá, že nebojuje, a pak udělá ofenzivní akce, které rozhodují zápasy. To je třeba případ Kalabišky, který vypadá, že každou chvíli umře, ale pak udělá povedené akce. Pak jsou jiní, kteří v tréninku hrají výborně, ale když přijde zápas, tak je všechno jinak.
Už máte představu o své budoucnosti?
Nemám. Teď se soustředím na poslední zápas sezony a pak samozřejmě začnu hledat.
Většinu kariéry jste spojil se Slávií. Je možné, že byste trénoval ji?
To nevím, to záleží na okolnostech a na vedení Slavie, jestli bude mít zájem o moji práci. Bylo by lepší tuto otázku položit někomu jinému.
Došlo mezi vámi s Slavií k nějakému jednání?
Do skončení sezony bych to nechtěl jakkoliv komentovat. Situaci sleduji v tisku a asi tam není jednoduchá, neměli dobrou sezonu. Ale v tuto chvíli bych to nechtěl komentovat.
Lákalo by vás vést Slavii?
Samozřejmě k ní mám zvláštní vztah, ale teď bych o tom nechtěl hovořit. Chtěl bych říct, že ať trénuju jakýkoliv tým, tak mám dostatek vnitřních impulsů, které mě ženou dopředu. A to je práce s hráči na hřišti. Je jasné, že někdy se práce daří lépe a je vidět, ale vnitřně mě uspokojuje i práce v klubech, které třeba nejsou na takové úrovni. Když vidím, že se daří přenášet to, co chci, na hráče, a má to nějaký dopad v tréninku i v zápase, tak je to pro mě největší ocenění..
