Přestože je Spartak stejně jako Sigma na špici tabulky, přiznává, že s hostováním do konce podzimu váhal. "Moc se mi z Olomouce nechtělo," poznamenal její někdejší kapitán.
S odchodem jste přece souhlasit nemusel. Co vás přesvědčilo?
Rozhovor s trenérem Psotkou. Chce, abych hrál já i Rossi. Je to na tři měsíce. Domluvili jsme se. Jenom jsem čekal na vyjádření trenéra Radolského, jinak bych nešel. Potřeboval jsem slyšet jeho názor.
A co vám kouč Trnavy řekl?
Ptal jsem se, jestli se mnou počítá do sestavy, když tady má na můj post reprezentanta do jednadvaceti let Procházku. S panem Radolským se známe, bavili jsme se na rovinu. Řekl, že bych měl hrát bez problémů, že jsem pro něj zajímavý.
Odkud se znáte? Radolský vás do té doby nikde netrénoval.
On vedl muže Bardejova, když jsem tam byl v dorostu. Známe se z dřívějška.
Navíc trénoval i Olomouc. Vyptával se, co je nového v Sigmě?
Jo, říkal mi, že v Olomouci byl. Já se na něj ptal i Jirky Víta nebo Martina Kotůlka. Takže v pohodě.
Odcházelo se vám těžko z týmu, který je na špici Gambrinus ligy?
První tři kola jsem hrál, pak nehrál. Já jsem nikdy nebyl uražený, když jsem zůstal na lavičce. Ale potřebuji pravidelně hrávat. Trenér Psotka mi říkal, že šanci bych dostal, ale že hostování mi prospěje.
Neriskoval, když vás pustil? Pokud by se zranil Rossi, klasického defenzivního záložníka už nemá.
Tak nemá, ale může tam hrávat Bajer s Hořavou. Horší je, že se teď zranil Radim Kučera. Bude chybět. Říkal jsem mu: "Vidíš, štístko ti odjelo do Trnavy a hned se zraníš." Je to smůla.
S premiérou za Spartak musíte být spokojený, vyhráli jste v Košicích. Zapadl jste hned do týmu?
Některé kluky jsem ještě ani neznal jménem, ale vyšlo to. První poločas byl dobrý, ve druhém jsme už čekali jen na jejich chyby. Jsou to důležité body. Kluci mi říkali, že teď na zápas se Žilinou by mělo přijít třináct tisíc lidí. Těším se. Prý to tady bude divoké. V Trnavě jsou temperamentní fanoušci, je tady tvrdé jádro – něco jako v Ostravě.
Divoké to bylo už v Košicích, kde domácí fanoušek vběhl na hřiště, došlo k potyčce s pořadateli a utkání muselo být přerušeno.
Říkal jsem, že po deseti letech jsem přišel hrát na Slovensko a málem se nedohrálo. Ještě, že se do toho nezapojili fanoušci Trnavy.
Po šesti kolech je Spartak na čele tabulky, takže jste vlastně vyměnil olomouckou euforii za trnavskou, ne?
Určitě. A to kdyby Trnava neremizovala s Dunajskou Stredou, kdy dostala gól v 94. minutě, tak by měla náskok před Slovanem o dva body.
Berete hostování v Trnavě vyloženě jako podzimní záležitost a pak šupem zpět do Olomouce?
Hostování je dané jen na tři měsíce. V lednu se mám zapojit do přípravy Olomouce, jestli se to nějak změní, je ve hvězdách. Sigma má bezkonkurenční zázemí, v Olomouci jsem doma. Když jsem říkal, že chci z Česka do zahraničí, nemyslel jsem tím zpět na Slovensko.
V Olomouci jste prožil období jako na houpačce. Nosil jste kapitánskou pásku, patřil k nejlepším hráčům na svém postu v lize, a najednou lavička náhradníků.
To je fotbal, takhle to bývá. Trenér mi říkal, že potřebuji trošku oživit, v Olomouci jsem dlouho. V Sigmě jsou teď jiní mladí kluci. Nic ale nevzdávám. Žádnou zášť necítím, v klidu jsme se s trenérem domluvili.
Třeba se dočkáte happy endu a na konci sezony budete slavit dva mistrovské tituly.
Přesně tak! (rozesměje se) Už jsem říkal v neděli klukům: Hoši, na Slovensku jsem první, v Česku druhý. Paráda!
