Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Z Itálie už se Skuhravý nevrátil. Změnil se mu život

24 2002
Praha - Černé vlasy za ním vlály a on proměňoval jednu hlavičku za druhou. Po každém ze svých pěti gólů vítězně vztyčil oba ukazováčky. Mistrovství světa 1990 v Itálii změnilo Tomáši Skuhravému život: stal se slavným a nesmírně bohatým. Ještě během turnaje, na kterém se Československo zastavilo až ve čtvrtfinále, přestoupil ze Sparty do FC Janov. Dnes je ze Skuhravého manažer ligového klubu v Příbrami, fotbal hraje o víkendu ve druhé třídě a v notně zkrácených havraních vlasech se třpytí první šediny.

Výhru jsme poslali Havlovi

"Byla to hodně hektická doba, v Československu padli komunisti a my se těšili, jak budeme poprvé svobodně volit. Jenže kvůli mistrovství světa jsme to nestihli, muselo se do Itálie, to nešlo jinak. Ale na politiku jsme nezapomněli: chvilku po výhře 5:1 nad USA se rozhodlo, že pošleme telegram Václavu Havlovi a Občanskému fóru, které vyhrálo volby.

Do Florencie za námi přijelo snad pět tisíc fanoušků, všude plno českých vlajek, lidi měli pomalované tváře a byli slyšet. Nejdřív nám asi moc nevěřili, už kvůli tomu, že jsme před mistrovstvím v Brně vyhořeli s Egyptem, ale tým byl silný a sebevědomý.

Italové pokazili hymnu

Lídrem byl Pepa Chovanec, kapitánem Ivan Hašek. Hodně práce dělali trenéři, říkali jsme jim Hodnej a Zlej. Jozef Vengloš byl ten dobrý, profesor a diplomat. Václav Ježek nás uměl slovně lynčovat. Zápas s Amerikou se povedl, i když Míša Bílek druhou penaltu neproměnil. Já dal dva góly. Nerozhodilo nás ani to, že Italové před výkopem pokazili hymnu. Jen nás zarazilo, že skončila před koncem.

Ve druhém zápase proti Rakousku už šlo o postup. Fanoušci za námi dokonce přijeli do Montecatini, kde jsme bydleli. Když bylo volno, polehávali jsme u bazénu. V koutě jsem si zapaloval cigaretku, abych trenéry nepobuřoval. Pamatuju si, jak dobře tam vařili. Už to můžu přiznat: nebyl den, kdy bych si nepřidal.

Sestava se ustálila: v brance Stejskal, obránci Straka, Kocian a Kadlec, v záloze Moravčík, Hašek, Chovanec, Kubík a Bílek, v útoku já s Knoflíčkem.

Sex porazil fotbal? Absurdní

Rakousko jsme zvládli, Bílek šel znovu kopat penaltu a dal. Postoupili jsme! To už se blížil svátek, zápas s domácí Itálií, dva týmy, které v první skupině ještě neztratily ani bod. Nehráli jsme špatně, ale prohráli 0:2. A najednou se psalo o tom, že za porážku mohou manželky, které za námi před zápasem přijely. Prý že sex vyhrál nad fotbalem. Tomu se směju ještě teď. Absurdní.

Kvůli osmifinále jsme se museli stěhovat 500 kilometrů do Bari, ale nevadilo to. Kostariku jsme si všichni přáli. Když ve skupině porazila Švédsko, skákali jsme radostí. Vůbec jsme měli na osud kliku, už skupina byla relativně lehká. A Kostarika pak nejslabší možný soupeř.

Osmifinále, to byl můj zápas dal jsem tři góly. Už předtím se mluvilo o tom, že mě chce AC Turín nebo kluby z Německa, ale všechno vyřešil ten hattrick. Hned po Kostarice jsem podepsal Janovu. Jel jsem se do Itálie prodat. Bylo mi skoro pětadvacet, a chtěl jsem ze Sparty do ciziny.

Mistrovství mi změnilo život. Trenér Vengloš po osmifinále otevřel šampaňské, které si přivezl z domova. Pochopili jsme, že nám věřil od začátku.

S Knoflíčkem jsem pořád

Škoda čtvrtfinále, taková šance přijde jednou život. Porazit Němce a hráli jsme o medaile. Všechno jsme prohráli ještě před zápasem. Stáli jsme v tunelu milánského stadionu, uvnitř bylo jako ve skleníku, teplota přesahovala čtyřicítku a na všech bylo vidět, jak se bojíme. Taková česká připosranost.

Až o půli nás Ježek seřval, ale to už jsme po Matthäusově penaltě prohrávali. Možná kdyby se Moravčík nenechal hloupě vyloučit... Kdyby nemrštil kopačkou... Porážku 0:1 jsme si zavinili sami.

Smutek přebolel, pořád jsem ještě mohl doufat, že budu nejlepším střelcem. Jenže Toto Schillaci se trefil v zápase o bronz. Dal šestý gól z penalty, které jinak nekopal.

Do Prahy už jsem se nevrátil. Z Milána jsem jel do Janova na lékařské testy, až pak jsem se dozvěděl, jak bouřlivé přivítání zažili kluci na letišti. Že prý fanoušci čekali na nejlepšího střelce, ale nedočkali se. Bylo mi to líto. Kdybych to věděl, asi jsem letěl s mančaftem.

Z toho slavného mistrovství už mi zbyly jen vzpomínky, pár časopisů a kazeta gólů, kterou mi natočil táta. A vlastně ještě Ivo Knoflíček, můj kolega z útoku. Hrajeme spolu za Budenín u Votic druhou třídu.

Ivoš je rychlejší, ale gólů dává pořád míň. Já se v sezoně trefil už dvacetkrát, on snad šestkrát. No nic, třeba mě někdy dohoní."

Mistrovství světa 1990 v Itálii

- Nepříliš povedený šampionát, možná nejméně záživný v historii. Finále rozhodl gól obránce Brehmeho ze sporné penalty.

- Potřetí je NSR ve finále, ale teprve teď vítězí. Opírá se o Matthäuse, Völlera a Klinsmanna. Oplácí Argentině porážku zpřed čtyř let a má třetí titul (po Itálii a Brazílii). Němci přitom měli potíže dostat se vůbec na turnaj z evropské kvalifikace.

- Trenér Franz Beckenbauer je po Brazilci Zagallovi druhým mužem, který má unikátní sbírku: získal světový titul jako hráč i jako trenér.

- Argentina prohrála hned úvodní zápas s podceňovaným Kamerunem, v osmifinále ji proti Brazílii třikrát zachránila tyč, pak dvakrát postoupila až po penaltových rozstřelech. Nakonec se štěstí obrátilo proti: ve finále nemohli kvůli trestům hrát čtyři hráči, včetně skvělého útočníka Caniggii, s Německem dohrávala v devíti.

- Itálie neprohrála v normální hrací době ani jednou, ale skončila až třetí.

- Jugoslávský trenér Bora Milutinovič vedl na mistrovství už druhý tým: po Mexiku se s Kostarikou dostává do osmifinále. Pak na turnaj přivede USA a Nigérii, nyní Čínu.

- Nové státy a nová jména: Kolumbie má v brance extravagantního Higuitu, v záloze vlasatce Valderramu, Kamerunce vede sovětský trenér Něpomjaščij a představuje se téměř čtyřicetiletý střelec Milla. "Je konec představ o opicích, jak skáčou z palmy na palmu. Afrika hrát fotbal umí," hlásí kamerunský brankář N´Kono.

- Itálie se natolik bála anglických a nizozemských fanoušků, že jejich společnou skupinu umístila do izolace na ostrovy Sardínie a Sicílie.

- O budoucnosti Nizozemců, mistrů Evropy 1988, rozhodl los. Ve skupině měli Gullit, van Basten a spol. stejně bodů i totožné skóre s Irskem, ale prohráli los a v osmifinále vypadli s Němci. Rijkaard v tom utkání poplival Völlera, oba byli vyloučeni.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze