Jejich premiérové branky zařídily Sigmě vítězství 2:0 ve Zlíně.
Třiadvacetiletý útočník Yunis si ve 40. minutě připsal rozdílový zásah.
Čekal na něj 28 zápasů v nejvyšší soutěži, do kterých naskakuje zpravidla z lavičky. „Čekal jsem dlouho, jsem rád, že to konečně přišlo.“
V sestavě tentokrát nahradil vykartovaného Nešpora a jeho první fík v lize stál za to: trhl se od obránce na přední tyč a patičkou poslal balon za bezmocného brankáře Rakovana. Jak je dlouhý, na tohle dosáhnout nemohl. „Byl to záměr,“ culil se. „Hodně jsme to v týdnu cvičili – náběhy na první tyč. V minulých zápasech mi trenér vyčítal, že jsem tam moc nebyl, tak doufám, že teď bude spokojený.“
Trenér Václav Jílek spokojený skutečně byl, nejen s povedenou koncovkou. „Odvedl velký kus práce. Bylo vidět, že v závěru mu síly docházely. Ale naprosto oprávněně, protože pracoval pro mužstvo. Jediný hráč z pole, který v první půlce snesl přísnější měřítko. Udržel těžké míče, sehrál je do kvality. Byl odměněn za aktivitu vedoucím gólem. Splnil, co jsme očekávali.“
Rychlonožku Lalkoviče poslal na plac v 65. minutě místo Šimona Falty, jenž se blýskl asistencí Yunisovi.
Šestadvacetiletý slovenský křídelník, který fotbalově vyrostl v akademii Chelsea, znovu ukázal šikovnost s míčem. A odměnou mu byla branka v nastaveném čase, po níž rozverně skočil Yunisovi za krk.
Je to můj gól! Nevezmou mi ho?
Nejdřív jeho střelu ze strany Rakovan vyrazil, ale dorážku z ostrého úhlu v rukavicích neztlumil. „Dobrý náběh, špatné zakončení a dobrá dorážka,“ mrkl Lalkovič. Pak zvážněl: „Věřím, že mi gól nikdo nesebere, protože ta střela šla na bránu a jemu prošla přes ruky, takže to není vlastní gól, je to můj gól!“
V české lize na něj potřeboval sedmnáct zápasů, jedenáct v Olomouci, šest před lety na hostování v Mladé Boleslavi. Fotbalový cestovatel se nemůže v Sigmě prosadit, jak plánoval. „Je hodně složitý hráč,“ vysvětluje Jílek. „Obrovsky kvalitní dopředu, má ale problém s defenzivou. I teď pustil třikrát Matejova do středu. Nevím, jestli to nechápe, nebo je tak unešený hrou, že to není schopný realizovat. Potřebovali jsme udržet míč, Falta nám nepřipadal silný v těchto situacích. Od Lalky jsme si slibovali, že je schopný individuálně přejít, nezmatkovat. To beze zbytku naplnil.“
I proto Olomouc urvala výhru, ačkoli do zápasu vstoupila bídně.
„Bylo to odbojované vítězství, zejména první poločas, kdy měl Zlín tlak. Prvních třicet minut jsme se nemohli z toho dostat, výborně nás podržel Miloš Buchta, chytil stoprocentní gól. A my jsme se chytli až gólem, spadlo to z nás a už jsme hráli naši hru,“ oddechl si Yunis. „Byl to fotbal nahoru dolů, Zlín mohl srovnat, my jsme taky měli šance. Klobouk dolů, týmový výkon, bojovností jsme si zasloužili tři body.“
Desáté Sigmě rázem chybí tři body na první šestku. „Věděli jsme, že tenhle zápas nás může posunout nahoru, ale kdybychom prohráli, tak zase můžeme spadnout do spodní poloviny. Jsem rád, že jsme to zvládli a máme klid na práci,“ těší Yunise. Zítra sigmáky čeká čtvrtfinále českého poháru na Bohemians, v neděli přivítají v lize předposlední Karvinou. „Tyhle zápasy bychom měli zvládnout,“ shodují se Yunis s Lalkovičem. Oba premiéroví střelci mohou doufat, že jim trefy pomohou v boji o místo na hřišti. „Když dostanu šanci, snažím se odvést maximum pro tým. Gól je třešnička na dortu,“ povídá Yunis.
„Řekl si o příležitost stejně jako Štěrba,“ jmenoval Jílek stopera, který nahradil zraněného lídra Beneše. „Kluci, kteří čekají na šanci, musí využít tyhle možnosti, které se nenaskytnou každý zápas. Na to spoléháme, že nemáme dvanáct lidí připravených, ale šestnáct, osmnáct a jsou schopni je plnohodnotně nahradit. To se splnilo u všech třech střídajících hráčů.“
Někdejší český mládežnický reprezentant Yunis se připomenul i Iráku, který může reprezentovat, neboť odtud pochází jeho otec. Pozvánka na přípravný zápas byla ve hře už loni. „Zatím se ale nikdo neozval, tak doufám, že v budoucnu třeba,“ nevzdává se zajímavé možnosti, ač vlastní jen české občanství. „Kdyby mě pozvali, tak by se občanství vyřídilo během tří dnů.“