„Které časy v kariéře považuji za nejlepší? Ty jsou pokaždé, když trénuji. Fotbalem žiju 24 hodin denně, fotbal je můj život,“ řekl Jerat, který v únoru oslaví šedesátku.
Co všechno máte za sebou?
Pět let jsem působil v 1. FC Köln na více pozicích. S Mortenem Olsenem, který býval top fotbalistou a nyní je u dánské reprezentace, jsme trénovali tým i v bundeslize. Téhle spolupráce si cením, dostali jsme se do Poháru UEFA. S Wuppertalem jsem postoupil do 2. ligy, koučoval jsem Bonn, Viktorii Köln. Také jsem pracoval v tuniském Monastiru, ale po revoluci tam byly problémy a já se radši vrátil domů. V Prištině jsem získal kosovský titul.
Koho jste v 1. FC Köln vedl?
I mistry světa 1990 Pierra Littbarského a Bodo Illgnera, který šel z Kölnu do Realu Madrid. Pak jsem tam zažil i Bruna Labbadiu nebo Rakušana Tonyho Polstera.
V Prištině jste trénoval ještě na jaře 2012. Jaká to byla štace?
To je klub s tradicí jako Sparta v Česku. Přišel jsem na Vánoce, byli tam starší hráči se špatnou mentalitou. Rozkoukal jsem se a vzal jsem si jedenáct nových, mladých kluků z okolních měst. A získali jsme zlato. Šest z nich se dostalo do evropských lig. Když jsem přicházel, měl tým hodnotu 1 milion euro. Pak už 3 miliony. Rád pracuji s mladými, i proto jsem teď v Mostě.
Co chcete dokázat?
Čeká mě 7 zápasů, ve kterých chci mančaft zvedat. Herně i v tabulce. Viděl jsem nedělní utkání se Žižkovem, kluci byli kvalitní na balonu. Škoda remízy, měli na výhru. V Olomouci vedli 2:1 ještě 20 minut před koncem, ale prohráli. Zdá se, že v závěrech zápasů některým důležitým hráčům dochází šťáva. Najdeme příčinu. S asistentem Chaloupkou chceme, aby se tým každý zápas zlepšil aspoň o procento. Časem to udělá v součtu deset procent, a to už je hodně.
Na jaký systém sázíte?
Moje filozofie je jediná: vyhrávat. Musíme narovnat psychiku. Hráči musí mít hlavu nahoře, ale nos dole. Což znamená respekt k práci a soupeřům. Jako Němci v semifinále letošního mistrovství světa s Brazílií (7:1). Měli hlavy nahoře, ale nebyla v tom žádná arogance.
Jak se kouč učí česky: Teď získáme tři tečky. Tedy bodyKdyž vedení druholigového fotbalového Baníku Most představovalo v kabině nového trenéra Wolfganga Jerata, fotbalisté měli oči navrch hlavy. Němce neznali, byť má za sebou pestrou kariéru včetně angažmá v bundesligovém 1. FC Köln. „Velké překvapení. Kolovala tu jména jako Csaplár a Siegl, nakonec je to pán z ciziny,“ nečekal tohle řešení kapitán Jan Procházka. Ale Jerat na hráče zapůsobil i jinak než jen svým příchodem. I uvítacím proslovem. A scénkou, která celou místnost rozesmála. „Když Němec dostane šanci, chňapne po ní,“ povídal fotbalistům. Načež vyndal svůj mobil a vybídl brankáře Josefa Šílu, ať si ho vezme. „Ber!“ hecoval gólmana nový asistent Pavel Chaloupka; vykulený Šíla se na nic nezmohl. „No vidíš, to je ono. Proč sis ho nevzal? Když Němec dostane šanci na tři body, sáhne po ní. Ale když jsem trénoval v Prištině, tak jsem mobily nenabízel. O dost bych jich přišel,“ pobavil kouč kabinu. Most oslovil několik významných českých trenérů, nikomu se do záchranářské šichty nechtělo. Baník je s jednou výhrou a šesti body třetí od konce. Kývl až Jerat a hned se začal učit češtinu. „Jenže body mu počítač přeložil jako tečky, takže říkal, že v sobotu chce v Pardubicích získat tři tečky,“ usmál se sportovní ředitel Anton Stehlík mladší. Právě on na Jerata dostal tip od německých spolupracovníků. Deset dní se kouč rozmýšlel, sháněl si informace o hráčích, o klubu, o městě. Po nedělní remíze se Žižkovem nabídku přijal. Nahradil Víta Raszyka, který kvůli špatným výsledkům rezignoval. Jeho asistent Stanislav Hofmann jde k dorostu. |
