Přitom když v 80. minutě snížili na 1:3, asi pořád si málokdo na čtyřtisícovém stadionku Tameside uměl představit, že ještě zápas zvrátí.
Jenže to, co se dělo v následujících vteřinách, se často nevidí. Wimbledon, tým z třetí anglické ligy, soupeře ze šesté nejvyšší soutěže přimáčkl do jeho šestnáctky a bleskově přidal další dva góly. Všechny tři branky vměstnal do těžko uvěřitelného časového rozmezí - 162 vteřin!
V FA Cupu platí, že pokud zápas skončí remízou, hraje se za několik dní odveta na hřišti soupeře. Wimbledon ale o další utkání nestál a hnal se za postupovým gólem. Curzon několik šancí přežil, ale tu poslední, v 94. minutě, už ne. Na centr z přímého kopu od poloviny hřiště si naskočil ve vápně útočník Tom Elliott a rozhodl.
Do wimbledonské kroniky slávy tak přibyla další pozoruhodná kapitola. Příběh klubu totiž dlouhodobě stojí za pozornost.
Není to tak dávno, co tým s názvem Wimbledon FC pravidelně hrával nejvyšší soutěž. Klub z londýnské čtvrti, proslavené spíš tenisovým turnajem, dokázal bavit fanoušky fotbalem, ale i bláznivým chováním hráčů mimo trávník - proto si vysloužil přezdívku Crazy Gang.
Šest postupů během třinácti let
Jenže v roce 2000 zlaté časy skončily, po čtrnácti letech přišel sestup z Premier League. Ještě mnohem víc ale fanoušky zasáhl srpen 2001, kdy vedení oznámilo, že plánuje přestěhovat klub do 90 kilometrů vzdáleného Milton Keynes. Brzy se plán stal realitou.
Tým se přejmenoval na Milton Keynes Dons a fandové se bouřili: Tohle není náš Wimbledon! Raději si v Londýně založili nový klub, který dostal jméno AFC Wimbledon.
Začít se muselo od nuly. Chyběli hráči, stadion, zázemí... Během léta 2002 se ale všechno podařilo vyřešit: začalo se hrát na stadionu Kingsmeadow, fanoušci sehnali trenéra a uspořádali nábor, na který dorazilo 230 hráčů.
Nejlepší z nich už za pár týdnů nastoupili k prvnímu mistrovskému zápasu v deváté nejvyšší soutěži, kam se tým přihlásil.
Bylo jasné, že cíle leží mnohem výš, přesto asi málokdo čekal, že během třinácti sezon klub zvládne šestkrát postoupit. Teď hraje League One, tedy třetí nejvyšší soutěž. A v nováčkovské sezoně si nevede vůbec špatně: je sedmý, na dostřel šestému místu, které zaručuje účast v play-off o postup.
Mimochodem, fanoušky nenávidění Milton Keynes jsou až devatenáctí...
Teď si může obnovený londýnský tým užívat i radost z postupu do 3. kola FA Cupu. Tedy soutěže, kterou v roce 1988 původní Wimbledon vyhrál a získal svou historicky nejcennější trofej.
Jak daleko dojde tentokrát?
