Když ale v neděli proti Viktorii Žižkov nastoupil, bylo jasné, že Hradec získal opravdovou posilu. A to nejen proto, že jeden gól vstřelil a na druhém měl výrazný podíl, když po jeho hlavičce si soupeř vstřelil gól vlastní. Na prvním Brazilci, který kdy za Hradec v ligovém zápase nastoupil, totiž bylo vidět, jak může v útoku být platným hráčem. Přitom se vyrovnával s dost dlouhou herní pauzou. „Trvala snad měsíc, kdy jsem fotbal vůbec nemohl hrát,“ uvedl po zápase nadmíru spokojený fotbalista.
Na hřišti vydržel od začátku až do 80. minuty a po celou dobu se rval s obranou soupeře. „Bylo to pro mě těžké hlavně z pohledu kondice. Jinak to ale šlo, jen právě ta kondice chyběla,“ sděloval.
Těžké to měl i proto, že si s ním obránci Žižkova moc nevěděli rady a několikrát ho tvrdě faulovali. Na to je ale jako útočník zvyklý. „Těžký byl především terén. Hřiště bylo velmi měkké a hodně to klouzalo. Navíc míč jezdil po trávě velmi rychle a bylo složité ho dostihnout,“ říkal po vítězné premiéře v hradeckém dresu.
Přesto si s míčem rozuměl velmi dobře a výsledkem byly hned dvě branky, na kterých se výrazně podílel. Ta první sice nebyla připsána jemu, ale obránci žižkovské Viktorie, který si míč srazil do vlastní branky. Druhý už mu ale nikdo upřít nemůže, po centru zakončil velmi pohotově a přesně. „No jo, byl to tak jeden a půl gólu. U prvního jsem míč hlavou vracel před branku, obránce Žižkova do toho dal nohu a skončilo to vlastním gólem. U druhého přiletěl centr, gólman soupeře se nedohodl s obráncem a ode mě se míč odrazil míč do branky,“ popsal gólové situace.
Da Silva se v Hradci znovu sešel s trenérem Frťalou, pod kterým kdysi hrál ve Varnsdorfu. A na jeho metody nedá dopustit: „Trenér velmi dobře motivuje. Když něco neděláme naplno, hned se ptá proč, což je dobře. A v kabině je pohoda, rodinná atmosféra.“
