Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Wales porazili sousedé z pokoje i z lavičky

2 2006
Teplice - Sousedé z hotelového pokoje a z lavičky náhradníků končili utkání jako nejopěvovanější hrdinové. Nováček ve fotbalové reprezentaci David Lafata dvěma góly zajistil vítězství českého týmu nad Walesem, Libor Sionko mu na obě trefy přihrával. "Oba po zápasech dlouho nemůžeme usnout, takže to asi budeme pořádně rozebírat," řekl Sionko.

Lafata byl po utkání jako ve snu. Poprvé v životě hrál za reprezentaci a stačila mu necelá minuta k tomu, aby dal svůj první gól. Vedení sice tým rychle ztratil, ale on se trefil znovu. A tento gól už byl vítězný.

"Je to jako v pohádce, o něčem takovém se mi nezdálo ani v tom nejkrásnějším snu," vyprávěl Lafata.

Jablonecký útočník byl do národního mužstva povolán dodatečně až v den pondělního srazu a dlouho nevěřil, že se v úvodním utkání kvalifikace ME dostane na hřiště. "Spíš jsem si myslel, že dneska půjdu na tribunu," přiznal.

V tomto ohledu byl Libor Sionko v jiné situaci. "Podle jedné varianty jsem měl být v základní sestavě, takže jsem doufal, že by to mohlo vyjít," přiznal.

Nakonec se na lavičce náhradníků sešli oba. Mile překvapený Lafata i lehce zklamaný Sionko.

"Nervózní jsem byl jen před rozcvičkou, když jsme přišli na stadion," přiznal Lafata. "Před takovouto kulisou jsem ještě nikdy nehrál."

Na hřiště se jako první dostal Sionko, který už o půli vystřídal Štajnera. Lafata dorazil o třicet minut později.

"Trenér mi před střídáním řekl, abych dal gól," popisuje kanonýr.

Úkol splnil po necelé minutě. "Měl jsem ohromnou radost, ale vůbec jsem nevěděl, kam mám běžet, co dělat. Pak za mnou přiběhl Honza Koller, strhl mě na zem a za chvíli dorazili i ostatní."

Radost však netrvala ani deset minut, po Jiránkově vlastním gólu bylo vyrovnáno.

"Byla to rána, ale ani nebyl čas o tom nějak přemýšlet. Tomáš Rosický vzal míč a šel s ním na půlku, aby rychle rozehrál. Hecovali jsme se, že gól ještě dáme," říká 24letý útočník. "Nakonec se nám to povedlo."

Povedlo se to opět jemu, a znovu ze Sionkovy přihrávky. "Bydlíme spolu na pokoji, tak nám to muselo vyjít," smál se o pět let starší záložník.

"Byly to podobné situace," popisuje góly úspěšný střelec. "Libor vracel míče před branku a já jsem nejdřív hlavou a pak nohou skóroval. Měl jsem štěstí, že se to odrazilo přímo ke mně, ale to člověk potřebuje."

"Vždycky stál přesně tam, kde měl," chválí Sionko, který se v obou případech dokázal výborně zorientovat a trefit těžký míč téměř akrobatickými zákroky.

Při prvním gólu Velšané reklamovali ofsajd a televizní záznam, byť ne zcela jednoznačně a průkazně, naznačuje, že asi měli pravdu.

"Já si toho nejsem vědom, určitě za mnou by ještě jeden obránce," řekl Lafata. Na námitku, že kromě jednoho obránce už za ním zřejmě nebyl nikdo další, ani brankář, jen reagoval. "Rozhodčí gól uznal, a to je důležité."

Libor Sionko, David Lafata a Jan Koller (zleva) se radují při kvalifikačním zápase proti Walesu.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze