Ovšem kdo to viděl na vlastní oči, nikdy nezapomene. Úžasný zážitek. Zvlášť pro fanoušky klubu, který se tehdy trápil i ve druhé lize a evropské poháry pro něj bývaly jen neuchopitelnou fata morganou.
V polovině září 1971 fotbalisté Plzně vyzvali německého obra, hrálo se 1. kolo Poháru vítězů. Vstupenka ke stání byla za 15 korun (zlevněná za 10) a pár dní před výkopem už vám na Moskevské třídě (dnešní Americké) prodavačky rezignovaným hlasem sdělovaly, že je vyprodáno.
"Kdo by nechtěl vidět Beckenbauera nebo střelce Müllera, že? Chystaly se k nám zájezdy z Moravy i ze Slovenska," líčí Pavel Hochman, fotbalový historik a vrchní plzeňský kronikář.
Nejen jeho vzpomínky ožívají, protože do Štruncových sadů přijel Bayern Mnichov znovu. Dokonce ještě nabitější než tehdy. Odehraje 4. kolo základní skupiny prestižní Ligy mistrů a třeba se tu už nikdy neobjeví.
V úterý bude pan Hochman v pohodlí mezi akreditovanými novináři. Tehdy mu bylo třiadvacet a na stadionu stál na betonových schůdcích v místě, kterému se přezdívá Brána borců. Musel se vyklánět, aby viděl na hřiště. Zezadu mu další fanoušci dýchali na krk a ještě za hry si vyprávěli, že "ten Franz Beckenbauer nic moc, zato náš Franta Plass válí jako bůh".
Naštěstí nepršelo, na stadionu bylo tak narváno, že by ani deštník nešlo otevřít. Třicet tisíc lidí, psalo se tehdy oficiálně.
Taky teď bude vyprodáno. Lístky (nejdražší za 3 800) zmizely z pokladen postupně. Kdyby byly levnější, tak jsou pryč hned. Plzeň přitom první zápas v Mnichově nezvládla, před dvěma týdny vůbec nevystřelila a porážku 0:5 považovala za milosrdnou.
Mimochodem, krutý debakl si z Mnichova přivezla také Plzeň na podzim 1971, v odvetě padla 1:6. Teď jsou na řadě Horváth a spol., aby ve Štruncových sadech předvedli zápas, na který se bude vzpomínat třeba i za dvaačtyřicet let.
